Poslední Hřích 2

60. Zaprodaná

Sotva Eliz dosedla na lavici, dveře do kuchyně se rozletěly a vyšla z nich Ljuba, prohýbaje se pod podnosem plným jídla. 

Položila ho na stůl a vrátila se po džbán s pařícím se sladkým vínem a sklenice, které postavila před zuboženou ženu .,,Ta vůně byla božská," řekla si Eliz pro sebe, protože po třech dnech půstu a jí pečená husa na bylinkách, uzený sýr a sladký koláč připadaly jako to největší pokušení. 

Nedůvěřivě si prohlížela svého hostitele, ale lákavá vůně dělala s jejím odhodláním hotové divy.

,,Zaprodala se za trochu žrádla. Bože!" dodala si v duchu a přitom ji zase oči zabloudily k jídlu. „Tak do toho, Eliz!" vyzval ji pobaveně Henrik a pohodlně se usadil, tak aby měl na ni dobrý výhled a překřížil si ruce na hrudi a natáhl si své nohy.

 Líbila se mu i přesto, že byla tak prudká, nevděčná a docela šílená, ale na jejím místě by zřejmě jednal stejně. ,,Copak se také nepokusil Jana Druget zabít, když ji vykoupil z otroctví?" zeptal se sám sebe a přitom ji neustále po očku sledoval. ,,Do čerta, udělá cokoliv, aby Eliz zachránil!" dodal si, protože oba, on i Eliz, měli štěstí, že poznali čestného člověka.

 Henrik sledoval, jak se mladá žena ze všech sil snaží zachovat důstojnost, i  přestože škrkání jejího žaludku slyšel i on, i když jedla pomalu a způsobně a za každým hltem si usrkla trochu vína.

 „Ty si nedáš?" zeptala se a kupodivu mu nabídla, ale on jen zavrtěl hlavou.

 A když se dosyta najedla, tak se uvolněně opřela o zeď, cítíce, jak z ní pomalu vyprchává napětí. Únava ji zmáhala velmi rychle a ona ji nedokázala odolávat, protože si opravdu zbytečně snažila rozmrkat oči. 

Bylo toho na ni moc a oči se jí samy po chvíli přivřely a ona se propadla do tvrdého, bezesného, ​​osvobozujícího spánku.

,,Konečně jí nebylo zima a konečně se nemusela obávat dalšího dne. Protože alespoň na chvíli se cítila v bezpečí... Dokud nepřijde další zklamání a dokud se opět nepřesvědčí, že důvěřovat se nevyplatí," řekla si v duchu a Henrik vyčkal, až bylinky zcela zaberou a dívka se už nebude vzpírat. Protože, nepotřeboval se s ní dohadovat. 

 A když se mu doneslo, že jedna z nevěstek našla hledanou uprchlici, ulevilo se mu. Protože po třech dnech už mohla být mrtvá, ale naštěstí se ta dívka držela života zuby nehty. 

 A už pár hodin po Jánově žádosti všichni věděli, že kdo najde Elizu Zalovou, tak dostane velkou odměnu, takže ať už spolupracovali s ním, nebo brojili proti němu, tak svým způsobem ji takto vlastně chránil. 

Grófku jako byla ona by raději vydali jemu, než jinému ,,I když Zoran si za těch pár let vydobyl slušný respekt," řekl si a pak vstal, přešel ke spící dívce a zkusmo se jí dotkl.

 Musel se mít na pozoru, protože nůž mu stále nevrátila, a pokud by náhodou stále bděla, tak ho mohla ošklivě zranit.

 Měl však zbytečné obavy, protože tvrdě spala.