Poslední Hřích 2

136. Jídlo

,,Copak se děje?" zeptal se Endre Eszter a pohladil ji přitom po vlasech, když si všiml že ve tváři trochu zvážněla.

,,Nic. Jen mám hlad," odpověděla na jeho otázku a zaculila se na něj. ,,Copak tě má vášeň nezasytila, andílku," dobíral si ji s jiskrami v očích a jeho rty se hladově přisály k jejímu krku. ,,Copak o to, tvá vášeň mé tělo zasytila, jenže mé bříško je prázdné," řekla a dala na své bříško pravou ruku a jemně si ho pohladila.

,,Vždyť přece víš, jak mi po milování s tebou vždycky rychle vytráví," odsekla a pousmála se na něj. 

,,Ale taky vím že jsi někdy dost nenasytná, miláčku," odpověděl a jeho rty sjely dolů k jejím prsům. ,,Stejně tak jako i ty," řekla a začala mu prsty čechrat vlasy, až k ní musel nakonec Endre přeci jen zvednout hlavu.

,,Víš přece že jsem ještě dost slabá a taky teď dost hladová..No pochop že potřebuji doplnit zásoby, než se náš malý princ probudí a bude chtít zase papat," dodala po chvíli a šťouchal do něj prstem.

,,Víš že já ti přece všechno splním, andílku," zašeptal ji Endre do ucha a pak ji políbil a po chvíli se zvedl z postele a ona v září měsíce zahlédla jeho mužnou postavu, kterou pak schoval do černého županu a zaculila se nad tím co viděla..jelikož Endre byl stále ještě ten nejvíce atraktivní a nejkrásnější muž, kterého kdy poznala.

Začervenala se, protože jen přitom pohledu na něj a na jeho tělo ji začaly pálit stehna, která pak po sléze na to začaly hned vlhnout. A tak když chtěl odejít ke dveřím, rychle vstala, i když ji tento rychlí pohyb způsobil náhlou bolest, vzala ho za ruku, přitáhla si ho k sobě do obětí a její rty se hladově přitiskli k těm jeho.

,,Co to děláš, Eszter?" podivil se Endre, ale ona neřekla nic, a jen její ruce vklouzly pod jeho župan, který následně rozhalily a tančily tam a zpátky po jeho hrudi. Ester se k němu přitiskla a znovu ho začala hladově líbat, až Endre zasténal do jejich rtu, když její ruce doputovaly k jeho roztoužené chloubě.

,,Miluji tě. Miluji tě," šeptala do jeho rtu a její ruce vášnivě tančily po jejím těle.

Endre ji vzal do náručí a odnesl do postele na kterou ji položil. Jejich ústa byla stále vpitá do sebe a jejich ruce se navzájem propletly, jakoby se už nikdy v životě nechtěli pustit. Nakonec se ale od ni Endre odtáhl a ona mu v ten moment pohlédla pevně do oči.

,,Vždycky jsem tě miloval a nikdy tě milovat nepřestanu," řekl ji a jeho rty ji zlehka políbily.

,,Připravím ti něco k jídlu, neboj se hned jsem zpátky. I když bych tě samou láskou snědl," dodal a přitom se ji jeho ruka zlehka dotkla na tváři. ,,Odpočívej, hned jsem zpátky," řekl s pohledem upřeným do jejich oči a pak se otočil, upravil si župan a odešel se slabým zabouchnutím dveří.

Eszter se mezi tím položila do polštářů a i když byla zraněná a měla by ještě odpočívat, tak její tělo plálo velkou touhou jak plamen, po něm.

Endre se vydal do kuchyně, kde už žádné služebnictvo nebylo a rozhlédl se kolem, kde by mohl najít něco k jídlu. Náhle uviděl spíš a tak si zapálil svíčku, otevřel dveře a vydal se dovnitř, porozhlédnout se co mají k jídlu.

A když našel vše potřebné, jako třeba šunku, sýr, chleba a další dobroty, které Eszter dozajista ocení. Tak se ještě natáhl pro láhev toho nejlepšího vína, které bylo na polici a pro dvě skleničky. Naskládal si všechno na velký tác a pak se vydal zase zpátky za Eszter.

Když otevřel dveře, tak málem jídlo vyklopil, protože na posteli ležela Eszter tak žádoucí, jako snad už dlouho ne.

,,Tak jsem tady a nesu něco na zub," řekl, když za sebou zavřel dveře a ona k němu překvapeně vzhlédla. ,,Tis toho přinesl tolik," hleděla na velký tác a na něm na kupu jídla a přitom si ho prohlížela nevěřícným pohledem. 

,,Pro mého andílka, všechno," odpověděl Endre a položil tác na malý stůl, který byl jen kousek od postele a rychle se přesunul k ni, sedl si na postel, nahl se k ní a začal ji líbat.  

,,Tak co jaký jsem?" zeptal se ji a šibalsky na ní mrkl.

,,Skvělý," odpověděla mu rychle a pak ho vzala kolem krku, aby jejich polibky mohli pokračovat.