Poslední Hřích 2

105. Potěšení je na mé straně

Beata se neubránila pohledu na jeho tělo a vlastně se mu ani nechtěla bránit.

Hladila pohledem silné ruce, nádhernou a pevnou hruď, svalnaté nohy a neubránila se ani pohledu na jeho přirození, které ji už od prvního okamžiku, rozpalovalo touhou. Náhle ucítila jak ji po těle stoupá horko, které jako by vedlo od jejich nohou a zastavilo se na jejich tvářích, které zrudli studem, jak rajče.

Náhle však pocítila i nějaké zvláštní vlhko, které se ji usídlilo mezi stehny a uvědomila si že svůj pohled z tohoto muže stále nespustila.

Otočila se tedy, aby na něj přestala tak hledět, protože to bylo nanejvýš neslušné, aby neprovdaná a nevinná dívka, takhle hleděla na muže, jak by dozajisté řekla její matka..,,A to ještě na spoře oděného muže, nebo nahého muže," dodala si a znovu se na něj otočila, jenže pak se zase hned otočila zpátky a raději už takhle zůstala, i když si pohled na něj vychutnávala.

Po chvíli uslyšela jak na ní promluvil a tak se otočila a on stál u ní..oblečení, s rozhalenou košili. A ona z něj nemohla spustit pohled, až po chvíli, když si uvědomila že na ní znovu promluvil, tak na něj přestala zírat.

,,Ještě že neměla otevřenou pusu," řekla si a hned si vzpomněla na jeho jazyk, který ji laskal v ústech a na to jak nádherně líbal.  

,,Líbá mnohem lépe, než Henrich Torlos.." dodala si v duchu a vzpomněla si na ten polibek, který kdysi tomuto muži dala..ale hned se ji to zahalilo mlhou, protože tento muž, ho neskutečně překonal.

Nikdy by si totiž nemyslela, že při polibku pocítí něco takového, co pocítila teď.

Stále na něj hleděla, ale po chvíli ji probudil ze snění, když ji pohladil po vlasech. ,,Nebojte se, je tu bezpečno," řekl jakoby uhodl na co myslí, protože Beata se náhle začala dívat kolem sebe.

,,Rád bych se vám představil," dodal a pousmál se na ní.

,,Jsem gróf Gavriel Grigory," pravil a políbil přitom Beatě ruku. ,,Těší mě, drahý pane..Já jsem Beata Izitarová," řekla Beata a naznačila mírnou poklonu. 

,,Potěšení je na mé straně, drahá Beato," odpověděl Gavriel a znovu Beatě políbil ruku. Tak jemně a něžně až to Beatu uvádělo do rozpaků. ,,A teď když dovolíte pane, ráda bych se také umyla," řekla a přitom se na něj pousmála.

,,Gavriel..Gavriel..ano..Pro tebe žádný pán..jen Gavriel..Beato," dodal na její slova a vzal ji mírně za bradu, aby mu pohlédla do očí.

,,Tak tedy, když dovolíte drahý, Gavrieli, ráda bych se umyla," řekla a přitom trochu přivřela oči studem, aby se stále nemusela dívat do těch jeho. ,,Ale jistě," odpověděl Gavriel a kousek ji ustoupil stanou.

,,Nemusíš se bát Beato, otočím se," řekl, když viděl jak na něj hledí a pak když odešla ještě kousek dál, tak se otočil zády k ní.

,,Neboj se je tu bezpečno a kdyby ne, tak já tě ochráním," dodal a v tu chvíli zapomněl na to že by se na ní neměl podíval a otočil se přesně naproti ní. Viděl sice jen její holá záda a obrysy jejich ňader, ale i to mu stačilo k tomu, aby se jeho mužství dalo do pozoru.

,,Pane Bože, to se mi ještě nestalo s žádnou ženou..aby se mi jen při pohledu na ní postavil," řekl si Gavriel v duchu, protože už měl spoustu žen, ale u žádné necítil to co u této..až do teď..a to ani u jeho snoubenky, která byla opravdu mimořádně krásná, jenže jak se zdálo, tak jeho přirození mnělo svou vlastní hlavu.

,,I když i jemu se vlastně líbila," řekl si v duchu Gavriel a chvíli sledoval, to jak si myje opatrně svoji odhalenou kůži.

Po chvíli se otočil, aby se na ní stále nedíval a snažil se myslet na něco jiného, i když jeho myšlenky se stále upíraly k jejímu půvabnému tělu. 

,,Tak..jsem hotová," řekla Beata, když si spravovala šaty a chtěla se otočit k němu, jenže ji náhle podklouzla noha a ona spadla do vody. ,,Pomoc!" začala volat, když najednou začala polykat vodu a máchat rukama kolem sebe, protože i když plavat uměla, tak teď polykala vodu rychleji než andělíčky. 

Gavriel se otočil a uviděl ji jak se snaží neutopit a rychle za ní skočil do vody, aby ji zachránil.

Beata kopala kolem sebe a když ji Gavriel našel, tak si ji přitáhl do náručí, aby věděla že už je v bezpečí.