Poslední Hřích 2

52. Poslouchej mě Lillo

Gróf Roland Marton pozoroval dívku, která byla schoulená u okna kočáru a po chvíli, kdy nabral vzduch do plic ji oslovil.

,,Lillo," řekl a mladá žena se podívala jeho směrem.

,,Ano?" odpověděla Lilla, ale spíš než odpověď to připomínalo otázku.

 ,,Poslouchej mě Lillo, chci ti říct, že nemusíš se mnou mluvit jestli nechceš a nemusíš se ani na mě usmívat. Chci jen aby mezi námi bylo přátelství. Chci ti nabídnou lepší život..než jaký jsi měla doposud v klášteře. Protože si zasloužíš lepší šanci, Lillo. A věř mi že nechci po tobě nic..Nemusíš mi nic splácet, nebo děkovat..chci jen abychom se chápaly a aby mezi námi byl klidný a přátelský vztah..Nechci ti ublížit a neublížím ti, to už jsem ti říkal..Takže mi nemusíš odpovídat jestli nechceš..Chci jen abys věděla že jsem tu pro tebe a vždycky budu..Takže kdyby jsi cokoliv potřebovala..Neboj se mi to říct..Pomohu ti," dodal po chvíli gróf Roland a přitom se na mladou dívku usmál a ona mu úsměv oplatila.

,,Ach, bože je překrásná," řekl si pro sebe a pak musel další pochybné řeči zahnat, i když se stejně dostaly chtě nechtě do jeho mysli.

,,Jsi krásná, určitě okouzlíš spoustu mužu," dodal po chvíli a chtěl si to říct spíš jen pro sebe, ale nakonec se to z jeho rtu dostalo až k ní. ,,A jednoho jsi už i okouzlila," řekl si v duchu a přitom se ji podíval do očí.

,,Ale já nechci okouzlovat muže...nestojím o žádného," odsekla Lilla a přitom na něj pohlédla a jejich pohledy se setkaly.

,,Ach, bože, je tak krásná. Co to zase říkáš..vždyť sis ji nepřivezl pro sebe..no tak zažeň takové myšlenky," řekl si pro sebe a přitom odvrátil pohled od její krásy. Ale stejně to nevydržel dlouho, protože už za chvíli si ji opět dlouze prohlížel.

Pohledem zkoumal její oči, ústa a pak jeho oči zabloudily k jejím ňadrům, která se zvedala a klesala při každém jejím nádechu a výdechu.

,,Ach, bože kam se to díváš," pokáral sám sebe a přitom se trochu zamračil. ,,Vždyť ta dívka je tak nevinna..nevinná žena...a ty? Na co to jen myslíš," řekl si v duchu, ale nemohl se tomu ubránit, protože ženu už neměl tak dlouho a Lilla byla tak nádherná.

,,Kroť se vždyť si ji přece nevezeš pro sebe..Dostal si ji z kláštera jen proto aby si ji nabídl lepší život..ale ne po svém boku..ona bude pro úplně jiného muže..pro někoho lepšího, než jsi ty," dodal si pro sebe a přitom se na Lillu opět podíval koutkem oka.     

Byla vážně krásná a zalíbila se mu hned na první pohled. A chtěl aby to byl právě on kdo ji sevře v náručí a ne někdo jiný.. ,,Jenže copak by mohla chtít takového muže jako je on" říkal mu hlas v jeho hlavě a Roland doufal jen v to že své schovance není lhostejný ,,Ale musí v sobě potlačit tyto city, i kdyby se mu líbila sebevíc," řekl si v duchu a moc dobře věděl proč.

,,Zamilovat se jako mladý muž v jeho letech, to nepřicházelo v úvahu a navíc už miluju jednu ženu, i když ona ho stále jen odmítá.." dodal si pro sebe a když se znovu podíval na Lillu, tak viděl že je úplně jiná, než Daria Syposová, žena která mu už způsobila nejednu bolest, ale kterou i přesto nemohl dostat z hlavy.