Poslední Hřích 2

72. Andrašiho minulost

,,Už jako malý chlapec jsem neměl hezké dětství," začal Andraši smutným hlasem a přitom se díval Katalině do očí.

,,Má matka zemřela, když mi byly tři roky, takže toho o ní moc nevím. Vím že si brala mého otce z donucení a že ji můj otec bil a týral. Znasilňoval ji už od jejich svatby, každou noc co noc a má matka plakala a bránila se..Jenže můj otec ji vždy praštil pěstí a tak pak byla potichu a bolestně při tom trpěla. Mého otce nemilovala, ale zamilovala se do mého strýce, který byl naprostým opakem mého otce..zastaval se ji. Byl k ni milý a pozorný, prostě byl úplně jiný, než ten muž za kterého ji její rodiče provdaly. A tak se jedné noci stalo to..že si spolu začli románek a pak jsem se za devět měsíců narodil," řekl a pak se na chvíli odmlčel.

,,Má matka chtěla i se mnou utéct, jenže můj otec ji to nedovolil. Chytil ji, zavřel do pokoje, kde dal do oken mříže a pak ji krutě zbil a znásilnil. A to dělal tak dlouho, dokud má matka nebyla opět těhotná..A pak se narodila má sestra.. Enricha. Můj strýc, chtěl mou matku dostat z dosahu mého otce, protože ji hluboce miloval. Jenže se mu to nepovedlo a můj otec jednou mou matku zbil tak až ji dokonce málem přizabil. Potom má matka opět otěhotněla, jenže dítě které nosila pod srdcem potratila..Protože můj otec už nebral na nic ohled. Podváděl mou matku na každém kroku a veškerou svou zlost si vybíjel na ní. A tak to šlo stále dál a dál," dodal a přitom se v jeho očích zračil smutek. 

Katalina ho pohladila po tváři, aby aspoň na chvíli zahnala jeho zlé chmury.

,,Pak má matka znovu porodila dítě..chlapce, jenže ten po pár týdnech zemřel. A pak se stálo něco nečekáného..Můj otec si přivezl jednoho dne, malé dítě, mého nevlastního bratra, kterého nadevše miloval...Zatím co mě a mou sestru moc v lásce neměl...Má matka už byla ve strašném stavu a napůl šílená, protože k tomu všemu ji dohnal můj otec. A tak jednoho dne, když byla opět těhotná, tak si raději vzala život a skočila ze střechy, protože nechtěla aby se už narodilo další dítě. Hlavně ne, tomu tyranovy, za kterého ji provdaly..A tak skočila a byla na místě mrtvá. O mě a o sestru se pak chtěl postarat strýc, jenže můj otec mu to nedovolil a zakázal mu aby se k nám přibližoval..A tak jsem musel snášet spolu s mou sestrou chování tyrana, mého otce, který se každou noc pelešil v posteli s jinou děvkou," řekl a přitom jeho oči potemněly zlosti.

,,Nenávidím ho za to co ji udělal. Naprosto ji zničil, stejně jako i mě a mou sestru," dodal a přitom se ji zadíval do oči.

,,Vyrůstal jsem tedy se svou sestrou a s mým nevlastním bratrem. Pak, když bylo mému bratrovy čtrnáct, tak znásilnil jednu chudou dívku, která s ním pak čekala dítě. Chtěla aby si ji můj bratr vzal, jenže on to neudělal a tak se jednoho dne oběsila, aby ze sebe smyla tu hanbu. Můj otec po mě chtěl abych to vzal na sebe jelikož mi bylo už osmnáct, protože nechtěl aby vina byla na jeho miláčkovy. A tak jsem to udělal..Vzal jsem to na sebe a od té doby si o mě všichni myslely jen to nejhorší," řekl třesoucím se hlasem a přitom nespouštěl z Kataliny zrak.