Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

13

Z pohledu Seleny:

"Sel, vstávej!" zakřičel Tom, jakmile pootevřel dveře od mého pokoje. Posadila jsem se a rukou si prohrábla vlasy. Natáhla jsem se pro mobil, který ležel na nočním stolku a podívala se kolik je hodin. Sedm ráno? Po tak dlouhé době ležím ve svý milovaný posteli a on si myslí, že budu vstávat tak brzy? Pfft.

Ani se nenamáhal zavřít dveře, které se díky průvanu otevřely dokořán. "Dveřee." zaječela jsem chraplavým hlasem a hlavu zabořila zpět do polštářů. "Být tebou, tak co nejrychleji upaluju do koupelny a pak dolů, máma s tebou chce mluvit." řekl s vážným výrazem. "A to jako nemůže počkat? Ráda bych si ještě pospala a navíc se na to musím psychicky připravit." "Ne, nemůže." pokrčil rameny. Bože, co jsem ti kdy udělala?

Během deseti minut jsem byla hotová a v teplákách a tílku jsem se vydala za mámou. "Chtělas se mnou mluvit?" zeptala jsem se milým hlasem a nalila si sklenici džusu. "Jo," kývla a posadila se. "Tak do toho." nejspíš očekávala, že si sednu vedle ní, ale místo toho jsem vyskočila na linku a čekala, co z ní vyleze.

"Hele Sel," začala. "Vím, že už nejsi malá holka a máš svůj vlastní život, a navíc jsi celebrita a--" "Mami," přerušila jsem jí. "Ano, mám svůj vlastní život.. Život, který jsi mi dala ty. A to, že jsem celebrita." -odfrkla jsem a na malou chvilku se zadívala ven z okna. "Jen prostě dělám to, co mě baví, ale nemá to nic společného s osobním životem. Teda, chci tím říct, že nejsem jako ostatní a přijmu svůj trest." rty jsem stáhla do úzké čárky a prohlížela si sklenici, jako by na ní bylo něco zajímavého. "Trest?" nechápavě se na mě podívala. "Ano, trest." pokrčila jsem rameny. "Sel, ale já tě nebudu trestat. Není to tvoje vina, teda vlastně to není ničí vina. Ale jsem ráda, že jsi to řekla." usmála se. "Jen se prostě pokus vyhýbat novinářům a všechno bude zase fajn." "Díky mami." úsměv jsem jí opětovala a přicupitala k ní, abych ji mohla obejmout.

Prohodily jsme spolu ještě pár slov a když jsem se chystala na odchod, její hlas mě zastavil. "A mimochodem, prošvihla jsi školu, což znamená, že tě to Lenny všechno doučí, ale počítej s tím, že budeš mít o pár dní kratší prázdniny." Ugh. Lenny je můj učitel - není špatný, jenom se mi prostě nechce všechno dohánět, když si ostatní budou užívat. Ale co nadělám. "Dobře." řekla jsem otráveně a vydala se do svého pokoje.

Z pohledu Justina:

Pozvala mě dál a řekla, ať ji následuju do kuchyně. Cestou jsem nakukoval všude, jak se dalo, ale Sel nikde. "Dáš si něco k pití?" mile se na mě usmála a já z toho začal mít špatný pocit. "Vodu prosím." řekl jsem a posadil se. Dělal jsem, že se porozhlížím, ale ve skutečnosti jsem jen chtěl uniknot jejímu zvědavýmu pohledu. "Tak Justine... Jak se máš?" zeptala se a postavila přede mě sklenici vody. "Dobře" jelikož jsem měl sucho v krku, tak jsem si odpil. Jen kývla a dál mě studovala svýma očima. "A vy?" Né, že by mě to zajímalo, ale musel jsem něják přerušit to trapný ticho. "Skvěle.. Vidím, že jsi nervózní a asi čekáš, že ti vynadám nebo tak něco, ale to se nestane." dalších pár sekund jsem na ní tupě zíral a přemýšlel, jestli je v pořádku. "Umm... Tak děkuju." to bylo jediný, na co jsem se zmohl. "Není vůbec zač a předpokládám, že za mnou jsi nepřišel, takže ti mám zavolat Toma?" postavila se a rukou ukázala směrem ke dveřím. "No..J-já jsem vlastně přišel za Selenou."  "Oh." kývla a jelikož nad tím smraštila obočí, tak jí to nejspíš trochu zaskočilo. "Dobře, je v pokoji, jdi za ní."

Hned, když to dořekla jsem se postavil a namířil si to za Sel. "Kurva." vypustil jsem z úst, protože jsem neměl ani tušení, jaký pokoj je její. Tom má pokoj naproti schodům - to vím, ale ten její? Vydal jsem se doprava a zastavil u dveří na kterých byla fotka jí a Toma. Bingo.