Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

22

Z pohledu Seleny:

„Co tady děláš?” zabouchla jsem za sebou dveře a stála před ním tváří v tvář. Díval se na mě s pootevřenými rty a vypadalo to, jako by skoro nedýchal. Nervózně jsem si hrála s prstýnkem na prstu.

„Promiň, nevěděla jsem, že přijdeš.” Po chvilce jsem začala přemýšlet o tom, co jsem mu udělala. To je vážně tak vykolejený, že nemůže říct jediný slovo? Ohledně studia jsme byli přece domluvení.

„Měla bych jít.” zamrmlala jsem a do ruky vzala kabelku. „To jsi napsala ty?” otočil se ke mně a tázavě nadzvihl obočí.

Udiveně jsem se na něj podívala a lehce kývla hlavou. „Je to skvělý.” vydechl s úsměvem. „Díky.” zašeptala jsem. „Kdybych věděla, že přijdeš, nebyla bych tady.” přiznala jsem a sklopila hlavu. „Vyhýbáš se mi?” zeptal se překvapeně a udělal pár kroků mým směrem. Napřímila jsem se a těžce polkla, protože u mě byl vážně blízko. Zase.

„Je to kvůli tomu, co se stalo včera?” zašeptal tiše, jako by to bylo tajemství. „Nevyhýbám se ti.” zamumlala jsem. „Tak proč jseš na odchodu?” zrak mu padl na kabelku v mých rukách. Odhodila jsem ji a opět se na něj podívala. „Vidíš? Nevyhýbám se ti.” pokrčila jsem rameny a dlaně položila na jeho hruď. Zatlačila jsem, aby odstoupil. Udělal krok vzad a zasmál se.

„Co je tu vtipnýho?” řekla jsem a obešla ho. Vyschlo mi v krku, takže jsem se napila z lahve, kterou jsem pak opět dala do kabelky. „Ty.” řekl jednoduše s úsměvem na rtech. „Já?” ukazováčkem jsem ukázala na sebe a on jen přikývl. „Čeho se bojíš?” zeptal se pobaveně. „Čeho bych se jako měla bát?”

„Když jsem blízko tebe, začneš být nervózní.” vrátil se do pozice, kdy byl jen pár milimetrů ode mě. „A když jsou mé rty v nepezpečné blízkosti u těch tvých, začneš se třást.” zašeptal těsně u mých rtů a mě naskočila husí kůže, z čehož jsem se trochu zatřásla. Výborně, Seleno.

Naštvaně jsem ho od sebe odstrčila a probodla ho pohledem. Doslova jsem cítila, jak mi hoří tváře, takže musím vypadat opravdu směšně. „Mohli bychom toho nechat a zaměřit se na to, proč jsi sem přišel?” řekla jsem podrážděně a rukou si prohrábla vlasy. „Myslím, že ne.” s nezájmem pokrčil rameny.

„Jak myslíš, ale mě už opravdu nebaví poslouchat ty řeči o tom, jak se chovám v tvé blízkosti, protože to stejně není pravda.” překroutila jsem očima. „Dokaž to.”

„A jak?” opravdu mě tohle téma unavovalo. Jestli se mu líbí, utahovat si ze mě, tak prosím. Ale příště budu na řadě já. „Ty víš jak.” Ne, to opravdu nevím. Kdybych to věděla neptala bych se ho. Na chvilku jsem se zamyslela a jeho oči mě bedlivě pozorovaly.

„Zbláznil ses?!” vyhrkla jsem, když mi konečně došlo, co myslí. „Nope.” zavrtěl hlavou. „Nebudu ti nic dokazovat.” řekla jsem rázně, aby to konečně pochopil. „Takže radši budeš ta holka, která má naděláno v kalhotech, když se k ní přiblíží hezkej kluk?” už po několikáté nadzvihl obočí. „Kdo řekl, že jsi hezkej?” zasmála jsem se. „Myslíš si to a neodbočuj od tématu.” uraženě skřížil ruce na hrudi. Narcis.

„Polib si.” zamrmlala jsem potichu, ale jak se zdá, slyší i to, co slyšet nemá. „Od včerejška se bojíš být v mé blízkosti, protože víš, co s tebou dokážu udělat.” začal chodit po místnosti, jako nějáký předseda, čemuž jsem se v duchu zasmála. „Taky se bojíš přiznat, že to, co se stalo u tebe v pokoji, se ti líbilo. Nebudu ti lhát, protože mě se to taky líbilo. Nejvíc se mi líbilo to, jak můj jazyk prozkoumával každý kouset tvých úst a taky to, jak ses zoufale snažila zadržet vzdychy.” svůdně mě sjel pohledem a zakousl si do spodního rtu. „Všechno bych si to rád zopakoval, měla bys na chvíli přestat myslet na to, co bude dál, protože tě to bude zbytečně užírat stejně, jako mě. Prostě vypni mozek a udělej něco, co není správ--” přerušila jsem ho tím, že jsem si ho přitáhla za tričko a své rty přitiskla na ty jeho.

Pocítila jsem, jak se mi vítězně usmál na rtech a ruce si obmotala kolem jeho krku. Přitiskla jsem si ho víc k sobě a jazykem mu vklouzla do úst. Udělala jsem krok vzad a nohy se mi podlomily, takže jsem přistála na pohovce s Justinem nad sebou. Ano, máme ve studiu pohovku, proč ne...

Rukou mi přejel po vnitřní straně stehna, nacož jsem mu vzdychla na rtech. Potáhla jsem ho za konečky vlasů a zubama mu okusovala spodní ret.

Přetočila jsem nás tak, abych mohla být nad ním a sklonila se k jeho krku. Začala jsem mu tam dávat jemné polibky, které se pak byly víc a víc žhavější. Jednu ruku měl položenou na mém boku a druhou mi zapletl do vlasů.

Své ruce jsem položila pod jeho tričko na jeho břišní svaly, které se pod mým dotykem naply. Jazykem jsem jela výš po jeho rozpálené pokožce až k ušnímu lalůčku, do kterého jsem jemně hryzla. Mým uchem se prodral jeho tichý vzdych. Usmála jsem se a vrátila se k jeho rtům.

Ubě ruce položil na můj zadek, který lehce stlačil. Napřed jsem si nebyla jistá, jestli to chci udělat, ale nakonec jsem odvážně přejela rukou přes jeho vyboulený rozkrok. Jelikož tohle nečekal, zpevnil svůj stisk a jeho další vzdych zanikl v našem polibku.

Myslím, že jsem ho dostala přesně tam, kam jsem chtěla. S dobrým pocitem jsem se odtáhla a on se na mě nechápavě díval.

A máš to, Bieber.

Je krátká, vím. Ale chtěla jsem ji přidat ještě dneska, za vaše úžasný komentáře :3 Opravdu mě potěšily. :) Děkuju♥