Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

7

"Tak? Jakej jsem byl?" zeptal se když se vrátil. Nemohla jsem najít vhodná slova, bylo to prostě něco neuvěřitelného. Má úžasný hlas. "Bylo to něco, co jsem nikdy v životě nezažila. Teda, chci tím říct, že jsi byl naprosto výborný!" usmála jsem se. "Och, to víš. Jsem prostě neodolatelný." pyšně překroutil očima a hned na to se zasmál.

"Jo, jasně.. Bylo to fakt super, ale já už musím jít. Sel jdeš taky nebo tu ještě budeš?" Tay se postavila a čekala na odpověď. "Ještě tu zůstanu, potom ti zavolám dobře?" "Fajn." kývla a zrovna když se chystala odejít, Justin ji zastavil. "A co mobil? ten nechceš?" zasmál se. "Ehm." z kapsy vytáhla mobil a na tváři se jí objevil vítězný úsměv. "Co?" vyštěkl Justin a prohledával si kapsy. "Prostě jsem si ho vzala zpět, aniž bys o tom věděl. Smiř se s tím." zamávala nám a odešla.

Justin si sám pro sebe zamrmlal něco nesrozumitelnýho, ale nechala jsem to být. "Tak co budeme dělat?" řekla jsem a nohy si položila na ty jeho, aby se mi na gauči líp sedělo. Nebo teď už spíš leželo. "Myslím že mám nápad." pohodlně se opřel. "Co takhle udělat si výlet?" "A kam? nezapomeň, že zítra musím do školy." poznamenala jsem. "Neboj, to stihneš. Slibuju." mrkl na mě a postavil se. "Co chceš udělat?" smraštila jsem obočí a pocítila nervozitu. "Počkej tady, budu jen před studiem a něco si vyřídím." dřív než jsem stihla něco namítnout byl venku. Povzdychla jsem si a na mobilu jsem vytočila Tomovo číslo.

"Sel? Co potřebuješ?" ozval se v telefonu jeho hlas. "Jenom jsem ti chtěla říct, že Justin plánuje menší výlet, takže se nediv, když přijdu domů trochu pozdě jo?" "Výlet? Jenom vy dva? A kam?" zeptal se zmateně. Líbí se mi když má o mě strach. "Uklidni se." zasmála jsem se. "Tak promiň, ale Justin - největší perverzák kterýho znám, bere mojí malou sestřičku Bůhví kam a---" "Neřekla bych, že je větší pervérzák než ty. Jste na tom tak stejně." přerušila jsem ho. "Dobře tak fajn, ale hlavně ať jsi do noci zpátky. Víš, že zítra je škola." řekl přísně. "Jasně tati." překroutila jsem očima. "Dobře tak čau." "Páá." ukončila jsem hovor a podívala se na vcházejícího Justina. "kdo to byl?" zeptal se a hlavou kývl na můj mobil. "Volala jsem Tomovi, že mě bereš na výlet a ať se nediví kdybych přišla domů trochu pozdě." pokrčila jsem rameny. "A co ty? vyřídil jsi to?" "Jop." prodloužil to 'P' aby mě mohl déle napínat. "No a kam teda jedeme?" zeptala jsem se nedočkavě a poskakovala na místě. Zasmál se, ale mě to moc vtipný nepřišlo.

"My nepojedeme, ale poletíme. Kenny už nám nechal připravit soukromý tryskáč na Hawaii." myslela jsem, že se udusím vlastními slinami. Slyšela jsem dobře? Jak to chce stihnout? Máme jen pár hodin a on chce na Hawaii?! "Cože?!" vykřikla jsem. "Teda né, že bych neletěla ráda, ale tohle se nedá stihnout, ty jseš blázen!" rozhazovala jsem rukama. "Klid, uklidni se!" chytil mi ruce a pevně je držel. "Nechápu čeho se bojíš. Slíbil jsem ti, že se vrátíme včas, i když fakt netuším o co ti jde. Je to jen škola." "Jen škola?" zalapala jsem po dechu. "Pro tebe je to nic, ale i když už nám kariéru, pořád chci být aspoň trochu vzdělaná chápeš?!" nevěřícně jsem se na něj koukla a myslím, že už mu to došlo.

"Tak fajn." vydechl. "Ale mohla bys mi trochu začít věřit nemyslíš?" pustil mi ruce a odvrátil zrak. "No tak dobře." řekla jsem po dlouhém rozmýšlení a otevřela dveře. "Tak jdeme?" otočila jsem se na Justina, který se nepohl ani o centimetr. "Jako vážně?" vykulil na mě oči. "Jako vážně." kývla jsem a zasmála se. "Bude se ti to líbit, uvidíš." usmál se a společně jsme odešli.

"Už tam budem?" zeptala jsem se a dívala se z okna na mraky. "Zachvíli jsme tam." řekl Justin a vytáhl si mobil. Pustil tam písničku a začal zpívat. Nechápavě jsem se na něj koukla, ale připojila jsem se k němu. Zbytek cesty jsme se smáli a zpívali různý písničky.

"Jsme tu." zahlásil Justin. postavili jsme se a vyšli ven. "Páni." vydechla jsem a koukla se okolo. Milovala jsem to tam. "Je to tu úžasný co?" usmál se. "Úžasný? Přímo dokonalý!" hrabala jsem v tašce abych našla opalovací krém. Ještě že jsme se stihli stavit pro věci. Plavky jsem si oblékla pod oblečení, tak se už nemusím převlékat.

"Tak pojď." potáhl mě za ruku abych šla za ním. Za pár minut jsme byli na pláži a kochali se nádherným výhledem. Rozložili jsme deky a vslékli se. Oblečení jsem hodila vedle a otočila se na Justina. Zrak mi padl na jeho vypracovanou hruď. Kousla jsem se do spodního rtu a skenovala ho očima. "Sel?" zasmál se. "Co?" podívala jsem se výš a na obličeji měl pobavený výraz. "Promiň." zamrmlala jsem a cítila, jak se červenám. Trapas.

"Kdo je posledný ve vodě je lůzr!" zvolal a rozeběhl se do moře. "Co? Počkej!" zakřičela jsem a rozeběhla se za ním. Skočili jsme a hned na to se vynořili. "Zaplavem si?" zeptal se a stříkl na mě vodu. "Proč ne." řekla jsem a ponořila se. S Justinem po boku jsem plavala a společně jsme obdivovali vodní svět. Bylo to vážně skvelý. Cítila jsem se uvolněně a šťastná. Nakonec jsem ráda, že mě sem vytáhl. Mrzí mě, že tu nejsou i Tay, Tom a Fredo, ale i ve dvou je sranda.

Vynořila jsem se abych se mohla nadechnout a prohrábla si vlasy. Chtěla jsem se jít opalovat, ale něco mě chytilo za nohu a stáhlo dolů. Křičela jsem pod vodou, ale jediný, co jsem z toho měla byla voda, kterou jsem se začala dusit. Mrskala jsem nohou sem a tam, abych se z toho sevřetí dostala a znova se vynořila. Kašlala jsem a snažila se popadnou dech. Co to kurva bylo? Vedle mě se vynořil Justin se záchvaty smíchu. "Co ti přijde tak vtipný?" hnusně jsem se na něj koukla. "Sorry, ale měla ses vidět. Jak jsi tam tak sebou mrskala jsi mě málem kopla, proto jsem tě musel pustit, ale ten tvůj výraz. Bylo to prostě něco, na co jen tak nezapomenu." smál se z plnýho hrdla. "T-to jsi byl ty?!" zeptala jsem se nevěřícně. "Né, žralok, co se tě pokusil sežrat." řekl s ironií v hlase a vysmíval se mi.

"Ty kryple!" skočila jsem na něj a snažila se ho dostat pod vodu. Za to zaplatí! Málem jsem z toho dostala šok a on z toho má akorád tak srandu. "Přestaň!" snažil se mě shodit, ale držela jsem se jak klíště.

Po pár minutovým boji jsme končili ve vodě oba dva. Nakonec jsem se taky musela zasmát, když se snažil napodobit můj výraz tam ve vodě. Vylezli jsme z vody a šli si koupit zmrzlinu. "Tak jakou?" zeptal se Justin. "Šmoulovou." odpověděla jsem jako by to byla ta nejjasnější věc na světě. Zaplatil nám zmrzliny a posadili jsme se na deku. Vychutnávala jsem si zmrzlinu a Justin na mě čuměl s přiblblým úsměvem. "Co je?" vyprskla jsem. "Nic, ale vážně Sel? Šmoulová zmrzlina? kolik ti je?" zasmál se. "Vážně Justine? Plavky s letadýlkem? Kolik ti je?" napodobila jsem ho a zasmála se. "Nemůžu za to, že jsem si vzal špatný plavky! Spěchal jsem." řekl uraženě. "Joo, jasně." kývala jsem hlavou a udělala výraz jako 'tak určitě'. Líbilo se mi provokovat ho.

Bylo to úžasný. Sedět na pláži, povídat si a dívat se na západ slunce. Asi bychom měli jít, ale ani jednomu z nás se nechtělo. "Neprojedem se ve člunu?" navrhl Jus. "Ráda bych, ale myslím, že bychom už měli jít." "Ale no tak Sel. Jestli se vrátíme o půl hodinky dřív nebo později. Na tom už nesejde ne?" nahodil psí oči a snažil se mě přesvědčit. "Nojo." překroutila jsem očima - dneska už asi po desáté a zvedla se. Sbalili jsme věci a půjčili si člun.

"Justine, myslím, že by jsme měli jet zpátky. Vypadá to na bouřku." řekla jsem se strachem. Nesnáším bouřky. Někdo se bojí pavouků, jiní zase výšek.. No, já se bojím bouřek. "Asi máš pravdu." uznal a otočil člun.

Začalo hřmít a foukat. Celá jsem se třásla - napůl od zimy a na půl od strachu. "Neboj, už tam budeme." snažil se mě uklidnit. Bylo mi líp, když jsem uviděla břeh. Chtěla jsem se začít radovat, když už jsme tam skoro byli, ale zafoukal silný vírt a posunulo nás to zpět do zádu. "Kurva!" vykřikl Justin. "Co je?" posunula jsem se blíž k němu. "Nic, tohle zvládnu!" okřikl mě. "Nevypadá, že bys to zvládal! Bože. Kdyby jsme odjeli dřív, nic z toho by se nemuselo stát!" zakřičela jsem přez vichřici a zoufale se chytila za hlavu. "Chceš mi to snad vyčítat?" zavrčel. Debil. Nejradši bych ho nakopla, jenže to by spadl do moře a já bych to tu sama nezvládla, takže mi nezbývá nic jinýho, než se modlit aby jsme přežili. "Ne, ale jestli umřeme, bude to tvoje vina."