Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

45

Merry Christmas, loves !

Z pohledu Seleny:

„Taylor, pohni kostrou,” Alfredo překroutil očima a váhu přenesl na jednu nohu, zatímco Tay stále pokukovala po nových botách. Společně jsme se vydali na Vánoční nákupy, tak proč toho nevyužít a nekoupit si něco i pro sebe? Sice zbývá jen jeden den do Vánoc, ale podle toho, kolik lidí pobíhá po nákupním centru soudím, že asi nejsme jediní, kdo si dal na čas.

Zasmála jsem se nad otráveným obličejem Freda a od prodavačky převzala tašku s oblečením. „Co tyhle?” zeptala se Taylor a v rukou držela boty s ostny, které měly samozřejmě i podpatek. „Jestli se chystáš jít prodávat svý tělo, tak jsou naprosto skvělý,” Alfredo zvedl palec nahoru, na což po něm Tay hodila jednu z bot, která ho strefila přímo do břicha. „Tohle je naposledy, co jsem s tebou šla nakupovat!” vyprskla a boty vrátila na původní místo. „Měli to být Vánoční nákupy a místo toho trčíme hodinu v jednom obchodě jenom kvůli tvým botám,” bránil se Fredo. „Tak proč nejdeš domů? Nikdo tě tu nepotřebuje!”

„Jestli nechcete odejít oba dva, tak zavřete zobáky,” zasyčel Justin a mile se usmál na jednu starou zákaznici, která se na nás dívala poněkud vzláštním pohledem. Opravdu nechápu loginu starých důchodkyň, které chodí nakupovat do obchodu pro teenagery.

Po tom, co si Taylor konečně vybrala, jsme vyšli z obchodu a porozhlédli se po dalším, který by byl protentokrát vhodný na nákup dárků pro rodiče. Ulice byly zcela zaplněné, takže bychom se v tom davu klidně mohli ztratit, což by mě ani tolik nepřekvapovalo. Když jeden z nás chce jít do obchodu, ve kterém by se pro něj něco našlo, ti ostatní protestují a každý chce úplně jinam.

„Vážně tohle musíme dělat? Proč jim normálně nenecháme postavit třeba sochu?” postěžovala si Tay a pokulhávala kousek za námi. Věděla jsem, že bude lepší, když si místo podpatků vezmu obyčejný botasky. Tohle je celá Taylor. V těch nejhorších chvílí se spoléhá na to, že má hodně peněz.

„Představ si, že jsi obyčejná holka, která nemá na účtu miliony,” pokrčila jsem rameny bez toho, aniž bych se za ní ohlédla. „V tom případě jim vyrobím Vánoční přáníčko,”

„S tvým talentem na malování ani těžko,” podpíchl ji Alfredo a já spolu s Justinem jsme měli co dělat, abychom nevyprskli do smíchu. Taylor nás doběhla a ramenem naschvál vrazila do Justina, který šel po mém boku. „Co je? Nic jsem neřekl!”

„Ale smál jsi se!” naštvaně cupitala vedle něj a ozvěna jejích podpatků se zdála být každým krokem hlasitější.

Vešli jsme se obchodu se soškami, které byly dovážené z celého světa a konečně vybrali dárek aspoň pro jednoho z rodičů. Naše mámy nemusí vědět, že mají skoro všichni stejný dárek, což ho nedělá až tak úplně originálním. Problém byl v tom, že jsme si potřebovali sehnat dárky i vzájemně, takže jsme se po chvilce rozdělili a ve dvou šli dokoupit ten zbytek.

Alfredo se ihned chopil Justina, nejspíš proto, aby nemusel jít s Taylor, se kterou jsem šla nakonec já. Nedělalo mi to problém, protože spolu chodíme nakupovat často a ona je jediná, se kterou můžu zůstat v obchodě déle, jak dvacet minut. Dokonce i máma si stěžuje, že vybírám příliš dlouho. Ale myslím, že každá správná holka by to dokázala pochopit. Jak jsem si asi měla v rychlosti vybrat mezi zlatým topem se stříbrkou nášivkou nebo naopak mezi stříbrným topem se zlatou nášivkou? Prostě dilema.

Brianovi jsem vybrala jedno z nejlepších vín na světě a jsem si jistá, že ho to potěší. Není co sice moc vhodné jako dárek pod stromeček, ale i tak se mu to bude líbit. Alfredovi jsem vzala značkovou bejsku do jeho sbírky a mezitím, co si Taylor něco zaujatě prohlížela v obchodě se šaty, v krámku naproti jsem jí koupila zlaté náušnice.