Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

38

Z pohledu Seleny:

Dalších pár dní je za námi, stejně jako spoustu nových písní. Poslední dobou se snažím věnovat mé pěvecké kariéře, i když různých nabídek, které se týkají hraní přibývá. Je to složitý a diář mám skoro celý zaplněný, ale i přes to všechno si vždycky dokážu udělat čas na svůj osobní život.

Ohledně mě a Justina se toho moc nezměnilo. Žádný velký hádky; za což jsem opravdu ráda. Naopak jsme si v sobě navzájem vybudovali důvěru a respekt. Na sociální sítě jsme přidali několik fotek, na kterých je dost dobře znát, že nás něco jen tak nezlomí. Popravdě jsem z toho měla obavy, ale naši fanoušci zareagovali překvapivě dobře, čehož si cením.

Ale pořád cítím, že jsme v něčem pozadu. Vyznávání citů pro mě není lehké, a proto si myslím, že by ta dvě slova měl říct chlapec; tedy Justin. Nechci to na něj házet, protože by to pak nebylo fér, ale já to prostě nedokážu. Nemůžu být ta, kdo to řekne první. Naplnily by mě obavy, ohledně toho, jestli to cítí stejně.

Zrovna jsme u Justina doma, kde jsme se sešli s pár lidmi. Nazvala bych to menší přátelskou akcí. Seznámila jsem ho s mými přáteli, a on mě naopak s těmi jeho. Zábava je v plném proudu, ale tentokrát nejde o to, kdo se opije jako první. Myslím, že dneska večer se budu kontrolovat nejvíc, jak to jen půjde.

Upravila jsem si černé večerní šaty, které jsem měla na sobě a očima vyhledala Justina. Když jsem ho spatřila, rukou mi dal pokyn, abych k němu přišla. Vzala jsem ze stolu svou skleničku, ve které bylo víno. Obvykle ho nepiju, ale snažím se udělat dobrý dojem a to znamená, že se musím chovat kultivovaně. Nejsou tu jen lidi pod dvacet, ale i jeho manažer a rodina. Což mi připomíná, že bych měla najít svou mámu. I když pochybuju, že za takovou dobu nestihla někomu povyprávět historky, ve kterých se samozřejmě objevilo i mé jméno.

Nevím proč, ale připadám si tak nějak starší. Je to jako v jednom z těch filmů, kde se sejdou dospělí lidé na přátelském večírku. Problém ale je, že dospělích tu je sotva polovina. Ti ostatní se jen snaží zapadnout a v duchu doufají, že se potrhlí čtyřicátníci vytratí a tahle malá párty se konečně hne kupředu.

Vyšla jsem směrem k Justinovi, který stál až na druhé straně obýváku a vedl horlivou debatu s dívkou, která musela přijít před pár minutami, protože jsem ji tu ještě neviděla. Prošla jsem kolem Pattie, která pozvedla svou sklenku a usmála se. Udělala jsem to samé, co ona a s úsměvem na rtech dokráčela na druhou stranu místnosti.

„Ahojte,” přerušila jsem jejich rozhovor a oba ke mně trhli hlavou. Blonďatá dívka, jejíž jméno zatím neznám mě sjela pohledem. Udělala jsem to samé a cítila, jak mi nepříjemně zakručelo v břiše. Jsem si jistá, že to nebylo z hladu, ale z..žárlivosti? Ne, to určitě ne. I když má skvělou postavu a dokonalý vlasy, nemám důvod se strachovat.

Usmáli jsme se na sebe, ale rozdíl byl v tom, že můj úsměv byl upřímný, zatímco ten její byl nucený. „Sel, tohle je Alexandra,” Justin nás představil a u toho mával rukama ve vzduchu, tak jak je to ve zvyku. „Jenom Alex,” natáhla ke mně ruku, kterou jsem zdvořile přijala. „Těší mě.”

„Alex je jedna z mých tanečnic, pracuje pro mě už pár let,” řekl Justin. „A musím říct, že je to pro mě obrovská pocta. Tahle práce mě baví a navíc si spolu skvěle rozumíme, že Justine?” Alexandra si udpila ze své sklenky a koketně se usmála na Justina, který jen kývl hlavou. Stále jsem na svých rtech udržovala úsměv, který se po chvilce stal falešným. Můj Bože, já opravdu žárlím.

V malé kabelce, která elegantně visela na mé ruce mi zavibroval mobil. „Omluvte mě.” zamrmlala jsem a vzdálila se. Vytáhla jsem svůj mobil, na kterém svítilo Taylorino jméno a přiložila si ho k uchu.