Random love - [Selena Gomez & Justin Bieber]

24

Z pohledu Justina:

„Jak to myslíš, že nechceš oslavu?" zavrčela Mandy nejmíň po třetí. „Tak, jak to říkám." pokrčila rameny Sel. „Žádný šaty, žádná oslava a žádný dárky." řekla klidně a plácla sebou na pohovku vedle Taylor. Už to bude tak hodina, co se Mandy a Sel hádají, jestli bude oslava a nebo ne. Mně s Taylor nezbývá nic jinýho, než čekat, až jedna z nich povolí.

„Takže chceš strávit celý den v posteli?" Mandy nadzvihla neuvěřitelně obočí. „Jasně, že ne." Sel překroutila očima. „Zůstaneme na oběd a pak půjdeme k Justinovi." usmála se, zatímco jsem se na ni překvapeně díval. „Mami, jsou to moje narozeniny." povzdychla si. „Tak mi dovol je strávit tak, jak chci já. Prosím." prosebně se koukla na Mandy, která si povzdychla. „Tak dobře." Mandy kývla hlavou. „Půjdu dodělat ten oběd." rukama plácla do stehen a odešla do kuchyně.

„Kdo řekl, že půjdeme ke mně?" nadzvihl jsem obočí. „Vlastně půjdeme někam zapařit a u tebe jenom přespíme." spokojeně se usmála a já neměl žádné námitky. „Jsou to tvoje narozeniny, takže souhlasím se vším, co chceš dělat." promluvila Taylor a pečlivě zkontrolovala svou novou manikúru. „Až na ty dárky."

„Jsou to moje narozeniny, pamatuješ?" řekla Sel pobaveně. „Samozřejmě, ale bez dárků to nejsou žádný narozeniny." upozornila Taylor, nacož jsem musel kývnout hlavou. „Má pravdu a navíc o nic nejde. Prostě ti po obědě předáme dárky a zbytek dne bude podle tebe." mrkl jsem jedním okem a vyndal z kapsy mobil, který oznamoval, že mi přišla nová zpráva.

„Fajn, jak chcete." zavrčela Sel. „Fredo píše, že tu bude tak do půl hodiny." oznámil jsem a zastrčil mobil zpět.

Po obědě jsme přešli do pokoje Sel, kde si balila věci na dnešní noc, včetně šatů a make-upu na večer. Společně s Taylor si vybírali oblečení a boty v šatníku, který byl obrovský. S Fredem jsme je znuděně pozorovali a doufali, že se odsud dostanem ještě dneska. Nechápu, jak můžou být holky tak vybíravý.

„Dobře, takže půjdeme ve volným stylu, nebo ve stylu 'ladies'?" zeptala se Sel. „Chci si půjčit tu kšiltovku." Taylor ukázala prstem nahoru, kde byli kšiltovky různých barev. „Hele!" vykřikl Fredo a já od leknutí nadskočil. „Je tam i ta moje." přešel za nimi do šatníku a sundal ji z poličky. Následoval jsem ho a prohlížel si všechny ty boty, které tam Selena měla. „To máš na každý den v roce jeden pár bot?" udiveně jsem se na ni podíval. „Kéžby." zasmála se. „Jo a tu kšiltovku si klidně vem. Mrzí mě, že jsem ti ji vzala." věnovala Fredovi omluvný pohled. Na chvilku se zamyslel a nakonec ji vrátil na své místo. „Nechám ti ji." „Vážně?" vykřikla Sel a nadšeně ho objala. Kývl hlavou a objetí jí opětoval.

Když jsme se konečně dostali ven z jejího pokoje, zůstali jsme stál na schodech a zírali na kopu dárků v předsíni. „Tohle všechno přišlo poštou." řekla Mandy, když vešla s další várkou. „Zřejmě se nikomu nelíbí, že nebudeš dělat oslavu, tak se rozhodli tě zasypat dárky." zasmál se Alfredo a všichni až na Sel jsme se k němu přidali. „Tohle není vtipný." zavrčela přes zuby.

„No tak Sel, nemůžeš být naštvaná na lidi, kteří tě mají rádi jen proto, že ti koupili dárky." Taylor sešla schody a vzala do rukou pár dárků. „Pomůžete mi?" zasyčela. „Všechno to odnesem nahoru a rozbalit si je můžeš až zítra." Sel souhlasně přikývla a za malou chvilku měla i ona plné ruce. Mandy se k nim přidala, zatímco já a Alfredo jsme pořad stáli nahoře s lokty opřenými o zábradlí.

Všechny tři stáli dole a dívali se na nás s nadzvihlým obočím. „Ehm." Sel si falešně odkašlala a dívala se na nás pohledem, který jakoby říkal: Děláte si z nás prdel?