Život holky ze zámku 2

ZÁSNUBNÍ SLAVNOST (86)

Když jsem dojela konečně zpátky ke strýčkovi, Kristiánovi a svému synovi, do domu, tak jsem rovnou zaběhla do svého pokoje, kam jsem se uzamkla před světem a řádně vybrečela všechny zbytky slz, co jsem ještě měla. Cítila jsem se, já nevím... zrazená? Na večeři jsem neměla ani pomyšlení. Samozřejmě na mě ťukal Kristián, vyptával se, co se stalo, ale odbyla jsem ho jen výmluvou, že se necítím dobře kvůli ukrutné migréně. Domáhal se ke mě i Alexandr, ale i na něj jsem neměla sílu.

Nevylezla jsem až do dnešního rána.

Došla jsem si na snídani, prohodila omluvu za své chování a především nestačila zírat, jak přípravy na ples, který jsem vypustila z hlavy, jsou v plném proudu! Především jsem měla dělat já tyhle přípravy, jako žena, která se bude vdávat, měla jsem to všechno zařizovat a místo toho, to dělá Kristián, muž, který je tak příšerně natěšený, až si vezme mě. Nejraději bych se propadla. Kristián celý zářil, nechtěla jsem mu tu radost kazit, proto jsem se přetvařovala. Vlastně celý dnešní den se budu muset přetvařovat, hlavně ho musím přetrpět!

Nevěděla jsem, jací hosté byli pozvaní, nezajímalo mě to, proto jsem byla o to překvapená, když dorazili. Znala jsem z nich tak necelou polovinu. Většinu tvořili přátelé Kristiána. Trnem v oku mi byla však jedna ze sester Jachnických. Neviděla jsem ji od té doby, co se pořádal ten ples, kdy tu i jejich rodiče přespali. Stála jsem zrovna na schodech a shlížela dolů, když mi vstoupila do zorného pole. Myslela jsem, že vyletím z kůže. Tak tuhle osobu si mohl Kristián odpustit! Kdo ji, krucinál, sem pustil? Věděla jsem, že mohu očekávat peprný večer plný nepříjemností. Kde je vůbec ta druhá zmije?

Nejhorší muka pro mě byly, když si mě vyhledala sama Klaudie.

"Tady jsi." začala.

"Klaudie?"

"Chci se ujistit, že je to pravda."

"Co jako?"

"To, že jsi zasnoubená, že se budeš vdávat. Klementinu z toho málem trefil šlak! Kristiánka ještě nepustila z hlavy. Chudák, nemůže to překousnout, je upoutaná na lůžko."

"A? Už jsi zjistila, co potřebuješ? Tak můžeš odejít, stejnak jsi tu jen omylem."

"Ještě ne." odpověděla a vytrhla mi levou ruku, kde byl zásnubní prsten. "Opravdu krásný, Kristián měl vždycky dobrý vkus, ale u tebe se teda vůbec netrefil. Dost přestřelil."

"O co ti jde, ty mrcho?!" vyjela jsem na ni. Lezla mi krkem!

"Je to vlastně jednoduché. Vadí mi, že je moje sestra zdrcená, ale to mi nezabraňuje, abych mohla podnikat své kroky, ty potvoro! Udělala jsi nehoráznou chybu."

"O čem to mluvíš?!"

"Když jsi zasnoubená a budeš se vdávat, mimochodem podruhé, znamená to, že musíš být rozvedená, což jsi. Když jsem se to dozvěděla, byla jsem ti opravdu vděčná. Teď je Viktor volný a nemusím ti prozrazovat, co bude následovat. Už jednou jsme se milovali, bude mě proto milovat zas. Představ si to, já a Viktor po boku, líbáme se na horké rty, samou touhou jsme zavedeni do ložnice, kde ze sebe serveme šaty a vášnivě se pomilujeme. Bože... Nemůžu se dočkat! Chci se už dotýkat toho jeho dokonalého těla a..." nedořekla.

"Drž hubu!!!" zvýšila jsem hlas, až se na nás nejbližší okolí otočilo.

"Copak? Vadí ti ta představa? Teď si vezmi, že to bude v nejbližší době realita. Získám ho zpět."

"Opovaž se! Varuju tě!"

"Varuješ a před čím? Už sis s nima oběma hrála dost dlouhou dobu, nakonec sis vybrala, tak komu tu vyhrožuješ?" zaútočila.