Stál jsem před nějakým stolem.
Byly tam nějaké znaky. Byl tam plamen, kapka.. Vítr a další věci..
Nevím co to znamenalo.. Chtěl jsem sáhnout na ten plamínek, ale nešlo to, dostal jsem ránu..
Všechno se to rozpadlo a zbyl jen jeden znak.
Nevím, co to bylo, ale mělo to zvláštní tvar a lákal mě. Ruku jsem položil na kamenný zbytek stolu a přejížděl rukou přes znak. Najednou začal svítit a já nechápal, co se děje.
Rychle jsem otevřel oči a cukl sebou.
Byl to jen sen.. Pitomý sen.. Vzal jsem do ruky mobil, který ukazoval čas 6:30, tak jsem vypnul budík, který mě měl vzbudit za 5 minut a doplazil se do koupelny, kde jsem vykonal ranní hygienu. Po vybrání oblečení jsem došel za mamkou, která mi dělala míchaná vajíčka..
Popravdě..? Neměl jsem chuť k jídlu.
"Dobré ráno." usmála se na mě mamka, když jsem si sedl za stůl a já jí pozdrav oplatil.
"Ty máš makeup?" přikývl jsem, protože s tím, co jsem měl na obličeji jsem rozhodně nechtěl jít do školy.
Po snídani jsem se vydal opět na autobusovou zastávku, kde jsem si sedl na stejné místo jako včera.
"Ahoj, můžu?" pozdravil mě Jimin, který stál vedle volné sedačky, která byla u mě a já přikývl.
"Vypadáš nějak zvláštně.." sundal jsem si jedno sluchátko a povzdechl si.
"Jen zvláštní sen a taky se mi nechce do toho klubu.." hlavu jsem si podepřel rukou, která se opírala loktem o okno.
"To ani mně ne, věř mi.. Ale musíme tam chodit jinak máme postih za nedodržení pokynů kantora.." znělo to tak.. Jako od šprta.. Jen jsem ze sebe vydal slabé 'Hmm' a všímal si toho, že jsme už u školy. Vyšli jsme a hned jsem viděl 2 kluky.. Umm.. Myslím, že to je Seokjin a Hoseok?
"Ahoj Jimine a ty jsi Jungkook, že? Dneska s vámi máme ten blbý klub.." usmál se Seokjin a já přikývl.
"Jo a ty jsi.. Seokjin a Hoseok, že?"
"Stačí jen Jin." usmál se na mě a já přikývl.
"Můžeš mi říkat Hoseok a nebo mi přátelé říkají Hobi." opět jsem přikývl a s kluci jsme se vydali do tříd.
Zjistili jsme, že na téhle škole chodí Jin, Yoongi, Hoseok a Namjoon do stejné třídy, protože jsou prý spojení. Já, Jimin a Taehyung spolu také chodíme do třídy a nejsem za to rád.
Za Jimina ano, ale za Taehyunga ne, nevím, proč na mě vyjel a hned musel rozpoutat rvačku. To kvůli němu musíme mít ten stupidní klub!
"Hej, zase mi zasedáváš moje místo?" praštil mě do ramene Taehyung s lehce naštvaným výrazem.
"Včera si tu nebyl, když jsem si měl vybrat místo. To není moje chyba. Sedni si jinam. Prosím." s tím prosím jsem se ironicky usmál a on si povzdechl a sedl si vedle mě. Nic jsem neřekl, protože hned začalo zvonit a to už učitel přišel do třídy. První hodina.. Matika..
Sice to chápu, ale není to předmět, na který bych se těšil. Dobré známky z toho mám, ale potěšení rozhodně ne. Takhle to je dalších několik hodin a ten krásně odporný a otravný zvuk ukončí výuku a jde se na oběd, který taky nechutná úplně nejlíp, ale zase.. Dá se to jíst.. Po obědě jsem se s Jiminem domluvil, že půjdeme do naší "klubovny" a připravíme to.. No spíš.. Jimin mě poprosil o výpomoc a tak jsem souhlasil. Trvalo nám to hodinu a to už jsme slyšeli hlasy, jak přichází někdo další.
"Ahoj kluci! Páni.. Je to tu pěkný." pochválil nám to Jin a Hoseok jen přikývl a někam se posadil. To samé Jin.
"Namjoon, Taehyung a Yoongi tu ještě nejsou?"
"Nepomlouvejte." řekl chladně Yoongi, který stál ve dveřích.
"Nepomlouváme." řekl Jimin, který si sedl na nějaké místo a na mě zbylo místo, které je úplně na konci stolu a dalo by se říct, že je to pro 'vůdce'. Sedl jsem si tedy na místo a vzal do ruky tužku.
"Tak.. Měl by být nějaký prezident tohoto klubu, takže nápady?"
"Ty." řekl ihned Yoongi a já zkameněl.
"Proč já?"
"Protože ses zeptal.." všichni ostatní říkali taky mě nebo Jimina.. Jimina 'zahlasovalo' o jednoho člověka méně než mě, takže jsem já.. Super..
"Fajn." vydechl jsem poraženě a začal něco vymýšlet.
"Mám tu seznam, který sem přinesl učitel. Musíme to splnit.. Takže.. Znak klubu.. Jméno klubu a pak nějaké věci, které klidně napíšu sám." všichni mě tak nějak poslouchali a to dokonce Yoongi, který málem usnul, ale jediný, který mě neposlouchal byl Taehyung.
"Taehyungu, poslouchej alespoň."
"Proč bych měl?" odpověděl mi drze a já vydechl všechen vzduch.
"Hádej asi. Musíme tu být jen kvůli tobě, protože máš ego vyšší jak Mount Everest a musel si být agresivní kvůli blbému místu!" praštil jsem lehce do stolu a on se zvedl.
"A myslíš, že ty jsi takovej miláček? Ne, jsi jen další z idiotů, kteří chtějí maximálně tak svým 'šarmem' dolejzat za učitelama! Nevím, čím budeš dolejzat ty, když si takovej!" vyprskl na mě a já se snažil uklidnit.
Je to jen idiot..
Je to jen idiot..
Je to jen idiot..
Furt jsem si to říkal dokola v hlavě.
"Fajn. Nechci se tu kurva hádat, tak si sedni na prdel a poslouchej! Já tu taky nechci být a obzvlášť ne s tebou, když si úplně nepřístupnej, ale fajn! Musíme učitelovi dokázat, že dokážeme udělat alespoň ty základy, které se po nás požadujou! Takže. Rozdám úkoly." všichni mě a Taeho pozorují a kdyby mohli, tak si snad přinesou i popcorn.
"Namjoon, Yoongi a Hoseok se pokusí vymyslet název, Jimin a Jin tu každému udělají vlastní kartu, která bude obsahovat naše jméno, co jsme v klubu. Já jsem prezident, Jimin 'zástupce' a ostatní členové. Nad tím bude ten název, který vymyslí Namjoon a tak. Já s Taehyungem nakreslíme logo, protože jsme oba na kreslení. Do práce." rozkázal jsem to nějak a nikdo neprotestoval a začalo se tak nějak 'pracovat'. Šlo to celkem v pohodě, ale najednou jsem musel jít za Taehyungem ke druhému stolu.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
फैनफिक्शन<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...