"Fajn... Myslím si, že pro dnešek to stačilo.." řekl jsem trošku rozklepaným hlasem a všichni přikývli.
"Tak jo, někdo mi tu pomůže to uklidit.." všichni chtěli vyběhnout, ale jak se tam rvali, tak se nevešli do dveří.
Jediný Taehyung a Jin seděli na židli.
"Já ti pomůžu.." usmál se na mě Jin a já poděkoval.
I když Taehyung neřekl, že pomůže, tak pomohl.
"Najednou se zapojuješ?" zasmál jsem se lehce a Taehyung pouze přestal pracovat a chtěl odejít.
"Takhle jsem to nemyslel, jsem rád." i přes to, že jsem to nechtěl říct, tak jsem byl dost rád za spolupráci.
"Příště ti dám větší pěstí." zavrčel Taehyung, když sbíral další bordel.
Nic jsem neodpověděl, protože nemám co říkat.
"Ale nech toho Taehyungu.. To, že je nový a že jste se nepohodli neznamená to, že na něj musíš být takový.." usmál se Jin a dal ruku na rameno Taehyungovi, který s protočením očima přikývl.
Po půl hodině uklízení jsme odešli, zamkli a vyšli domů. Šel jsem na zastávku, protože začalo hrozně pršet a já nechtěl hned onemocnět.
"Na." podal mi deštník Taehyung a já zakroutil hlavou.
"Ty taky potřebuješ, si ho nech."
"Neonemocním jen tak, vem si ho."
"Už stejně pojede bus." odsekl jsem a trošku se otřepal, protože mi začala být zima.
Jin jel svým autem, protože je starší a už má věk na to mít auto. Já s Taehyungem jsme čekali vedle sebe v dešti a čekali na bus. Najednou šel ke mně blíž a dal deštník jak nad sebe, tak i nade mě.
Po chvilce přijel autobus a my nastoupili. Sedl jsem si na to stejné místo jako vždy a Taehyung si sedl někam jinam. Byl jsem rád.
Nechci mít toho protivnýho parchanta u sebe.
Doma nikdo naštěstí nebyl a tak jsem si udělal lehkou večeři, což mi stačilo a po pořádné sprše jsem šel do postele a zapnul mobil. Projížděl jsem instagram a někdo mě začal sledovat. Byl to Jimin, Hoseok a Jin. Jen co jsem je začal sledovat nazpátek, tak mi Jimin napsal.
park.jimin: Máš zítra čas? Chtěl bych něco probrat s celým "klubem", pokud by to šlo.. Ostatní na to kývli.
jeon.jk: Myslím si, že by to šlo. Tak zítra ve stejnou hodinu jako vždy?
park.jimin: Jasně! ^^ Díky Jungkookie.
Tu přezdívku tak nenávidím. Pořád mi tak říká babička a dost mě to štve. Najednou jsem uslyšel dole prásknutí dveří a následně křik.. Bylo mi to jasné, zase se hádali...
Znova.. Jako vždy..
Zakryl jsem si uši a pokoušel se usnout, což se mi po nějaké půl hodině podařilo.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
