Nádherná krajina, naprosto klidná a bez lidí..
Až na chlapce, který právě ležel v bezvědomí ve vysoké trávě.
"Jungkookie.. Jungkookie, probuď se.." zněl mu v hlavě starý hlas a on pomalu bolestně otevřel oči.
Měl roztrhané oblečení, byl někde, kde to neznal, takže se dost vyděsil.
"T-tae..?" zavolal do tichého okolí a sykl, když se pokusil zvednout.
"Jungkookie.. Musela jsem tě přemístit, jinak bys zemřel.." ozval je opět starý hlas v jeho hlavě.
"B-babi...? K-kde je T-tae.. A-a kde jsou kluci..?" ptal se nechápavě a pomalu se postavil na nohy, které se mu třásly a podlamovaly, když chodil.
"Nemám tušení zlatíčko.. Děda se rozplynul, to nesvědčí nic dobrého.. Já tu zůstala, jelikož jsi i ty naživu a-"
"Neříkej mi, že je... Ž-že je T-tae mrtvý... T-to není pravda..!" vyjekl Jungkook a padl na kolena, kde začal vzlykat.
"Shhh.. Bude to dobré, ty hlavně teď musíš dokončit to, co jsi začal.. Musíš to všechno zavřít, otevřela se brána, všude jsou temné síly musíš-"
"N-ne.. B-bez něj j-jsem nic.." vzlykl Jungkook a zkoušet zhluboka dýchat.
"B-bez něj n-nemám pro ko-koho žít.. N-ne.."
"Jungkookie.. Ještě tu určitě budou kluci, notak.. Musíš zavřít tu bránu, zavře se jedině tím, že.." odmlčela se a Jungkook čekal na to, až to dopoví..
"Že se zaplní čistou duší.. A ty máš nejčistější duši, jelikož jsi Yin.." vydechla jeho babička a Jungkook polkl.
"Tím, že zavřeš bránu, tak zachráníš všechny.. Jelikož vůdce bude taky vcucnut.."
A najednou bylo ticho.. Nikdo nic neříkal, Jungkook už neslyšel babiččin hlas..
"Jsi tu ještě..?" zeptal se křehce do ticha, ale odpověď nedostal..
"N-neopouštějte m-mě v-všichni.." řekl zlomeně a nechal opět, aby mu slzy smáčely obličej.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
