"Jun-" začal Jimin a jemně mi stiskl ruku a já svůj pohled přesunul na naše ruce.
"Jsme doma!" zakřičela mamka přes celý dům a já odtrhl oči od našich rukou.
"Páni, čekala jsem větší bordel!" zasmála se máma, když viděla, že je tu komplet uklizeno.
"Jo, uklidil jsem taky trošku." zasmál se Jin a podrbal se na zátylku a máma ho hned brala za tváře a pochválila ho.
"Jungkookie?" oslovil mě Jimin a já se na něj podíval.
"Copak Chime?" jeho tváře nabraly lehce růžový odstín a já polkl nad tím, co se mi snaží říct.
"U-umm.. Šel.. Š-šel by jsi se mnou z-zítra na oběd?" sklopil pohled a já se zarazil. Viděl jsem Taeho jak se opět plazí po Yoongim a tak jsem zatřepal hlavou a ukazováčkem jsem zvedl Jiminovo bradu.
"Rád." vřele jsem se usmál a on mi zářivý úsměv oplatil.
Chvilku se mi díval do očí a potom se ke mně nahnul a políbil mě na tvář.
"Tak zítra bys mě mohl vyzvednout u mě doma ve 12?" zeptal se stydlivě a já přikývl.
"Dobře." hned mě objal a já ho objal nazpátek.
Proč to vůbec dělám..?
Však jsem řekl, že ho beru jako kamaráda..
Zatím jsme si hráli hry a nebo povídali s Joonem a Jinem. Jimin se bavil s Hoseokem a Yoongi s Taehyungem. Jak jinak..
Po obědě už Joon, Yoongi, Jimin a Hoseok museli jít a tak jsem zůstal doma jen já, Jin a Tae..
"Tak.. Co budeme dělat?" zeptal se Jin, když jsem zavřel dveře a rozloučil se s odcházejícíma.
"Nevím.. Můžeme si něco zahrát? Nebooo.. Se na něco podívat?" řekl jsem návrhy a Jin si jen povzdechl.
"Co někam zajít? Je hezká podzimní sobota, tak se můžeme jít projít třeba k jezeru." navrhl Tae a já souhlasil a to samé Jin.
Oblékli jsme se a já se rozloučil s rodiči, kteří stejně museli ještě jít do práce. Šli jsme asi hodinu k jezeru a tam jsme si povídali a hlavně jsme blbli, protože bylo náledí a celkově zima, ale sníh ještě nebyl.
"Kluci, tak-" Jin to nestihl doříct, protože mu někdo zavolal na mobil.
"Hned jsem tu." řekl Jin a zvedl hovor.
Chvilku jsme tam stáli v tichosti a když jsem se chtěl na něco zeptat Taeho, tak nás vyrušil Jin.
"Kluci sorry, ale musím jít domů.. Uvidíme se pozítří ve škole?" přikývl jsem a zamával mu.
"Ahoj Kookie, ahoj Taetae." Tae jen protočil očima a pozdravil ho nazpátek.
Začalo se stmívat a když už jsme neviděli Jinovo siluetu byli jsme úplně sami..
My dva.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Hayran Kurgu<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
