"To bylo roztomilýý!" vykřikla mamka a někam zaběhla.
"Můžeš to Taehyungie udělat znova? Vyfotím si vás! Prosíím!" začala prosit a bůhvíco jako nějaká školačka a Tae se na mě podíval.
"Mamce se nedá říct ne.." zasmál jsem se potichu a podíval jsem se stydlivě do Taeho očí a šel k němu blíž. Mamka na nás natočila foťák a byla připravená fotit. Mamka říkala, ať si Tae pospíší, ale Tae furt nic, tak jsem se otočil k němu, abych mu něco řekl, ale najednou mě políbil a jediné co slyším je zvuk foťáku. Byla to taková ta dětská a hodně rychlá pusa.
"Promiň!" vyjekli jsme oba najednou a já rychle vyběhl od něj dál a Tae to samé.
Máma i táta se začali nehorázně smát a začali si něco šuškat. Máma mu ukázala foťák a táta se začal smát ještě víc.
"Ukaž mi to!" zakřičel jsem a vzal si foťák.
Tae měl zavřené oči a já taky.. Ještě k tomu jsme se oba dva opírali rukou o židli, takže jsme měli ruce hrozně blízko u sebe a on měl ruku položenou na mém stehnu...
"To je.. Umm~ Hezká fotka.." řekl Tae a já se podíval na jeho červenající se tvář. Já jsem na tom nebyl líp.
"Vy jste ale roztomilí, pořád se jen červenáte." přišla k nám mamka a oba dva nás objala. Naše obličeje byly hrozně blízko a já nevím proč, ale pohledem jsem sklouzl k jeho rtům.. Olízl jsem si rty a pak skousl spodní ret. Trošku jsme se k sobě přiblížili, ale najednou nás mamka pustila a my si odkašlali a odtáhli se. Po dloouhém povídání bylo kolem 10 večera, tak jsme si dali sprchu a zalehli opět do mé postele. Čelem k sobě..
"Umm.. Za to.. Za to co se stalo se omlouvám.. Muselo ti to být hodně nepříjemný a já to chápu.." řekl trošku slabým hlasem.. Buď smutným a nebo.. Unaveným.
"N-ne.. V pohodě.. N-nevadilo mi t-to tak moc.." vykoktal jsem ze sebe a viděl jsem v jeho očí radost.
"To jsem rád.." po téhle větě bylo ticho.. Nic se nedělo.. Jediné, co jsme oba dělali bylo to, že jsme se nedokázali odtrhnout z očního kontaktu, který jsme vedli. Najednou se ke mně začal přibližovat a já opět přesunul svůj pohled na jeho rty.
K sakruu..
Co to dělám?!
Byl ode mě hrozně blízko..
Mé srdce bilo jako splašené..
A on to vycítil, protože se usmál a odtáhl.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
