"Ahoj, dneska ses nečesal?" zasmál se Hoseok, který si přisedl přede mě a to samé Jimin, ale ke mně.
"Málem mi ujel bus, tak jsem běžel.." zamumlal jsem a snažil se si upravit vlasy.
"Tak to jo.. Jinak.. Nestalo se vám dneska ráno něco divného?" zašeptal Hoseok směrem ke mně a Jiminovi, ale slyšel to i Yoongi a Taehyung, kteří sedí vedle nás a podívali se naším směrem.
"No.. Dneska ráno se mi objevilo něco na ruce.."
"Na zápěstí?" přikývl jsem a Hoseok si začal vyhrnovat rukáv.
"Tady ne.." rukáv jsem mu stáhl a on přikývl.
"Až odpoledne.." zašeptal jsem a dál jsem vnímal jen hudbu a cestu do školy.
Konečně jsme zastavili a tak jsme vešli do té mučírny, tak jak jinak než směr skříňka, ze které si vezmu potřebné učení a potom směr třída, ve které už je Jimin i Taehyung.. Naneštěstí jak jinak sedí vedle mě, takže paráda..
Nepozdravíme se ani a já si sednu na své místo. Vytáhnu si své věci na hodinu a hlavně svůj blok, do kterého si kreslím blbosti. Učitelka už přišla do třídy a já se nemusel ani zvedat a už řekla, abychom se posadili.
Tupá kráva
Rozdala nám test a já se trošku lekl, ale pak jsem zjistil, že je to vlastně test, ve kterém máme počítat něco, co jsem bral minulý rok na staré škole, paráda. Za 1.
Po poslední hodině jsme šli na oběd a Jimin si něco musel vyřídit, proto jsem seděl na obědě sám.. Do té doby než přišel Jin a Hoseok no.. Potom jsem byl chvilku v jedné místnosti, kde jsem čekal i minule a konečně byla ta hodina a já se dal do kroku směr naše klubovna, ale najednou do mě někdo vrazil.
"Pardon." řekl ten, co do mě vrazil a já ten hlas poznal.
"Taehyungu?"
"Jo, sorry.. Ty jdeš do klubovny?" přikývl jsem a tak jsme šli společně.
Bylo ticho..
Až moc velké..
Vešel jsem do naší klubovny, kde nikdo ještě nebyl, tak jsem se posadil a to samé Taehyung. Čekali jsme 10 minut a konečně dorazil Joon, Yoongi a Hoseok. Později i Jimin a Jin.
"Konečně komplet." řekl jsem jednoduše a nasadil trošku vážnější tón.
"Dneska ráno jsem našel na ruce červený obrys něčeho.. Bylo to vystouplé, jako by to byl škrábanec nebo něco.. Ale mělo to tvar.." všichni říkali, že mají něco podobného.
"Všichni si vyhrňte rukávy." najednou jsme položili ruce na stůl a vyhrnuli si rukáv.
Už to nebyl červený obrys...
Už to nebyla jen nějaká vystouplá blbost..
Bylo to černé.. A mělo to opravdu tvar..
Bylo to tetování..
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
