"Jsme tu!" zakřičel jsem na celý dům, když jsem vešel s Taehyungem dovnitř.
Zuli jsme se a přišla k nám hned natěšená mamka.
"Zdravím! Já jsem Jungkookieho mamka a ty jsi?" usmála se na ní a Taehyung se taky usmál, ale viděl jsem v tom hlavně nervozitu. Moje mamka je moc energetická.
"Dobrý den, jsem Taehyung." podal si s ní ruku a ta hned šla do kuchyně a samozřejmě..
"Tykej mi, ber mě jako kamarádku." Taehyung se na mě otočil a já se jen usmál a pokrčil rameny.
"Máš opravdu pěkný dům." zašeptal Taehyung a já přikývl.
"Obývák a kuchyň je práce mamky, ta to tu všechno nějak zorganizovala, já pomáhal hlavně s koupelnou a tak.. Pojď." pokývl jsem mu, aby šel za mnou a já ho dovedl do svého pokoje.
"Tak, tohle je můj pokoj, pokud chceš.. Budu spát na gauči v obýváku, ty se vyspíš v mém pokoji." sice jsem tu měl taky gauč, ale.. No, byl extrémně nepohodlný, takže tak..
"Však máš úplně královskou postel, se tu vyspíme oba ne?" zasmál se Taehyung, ale viděl jsem, že nejen já jsem nabral trošku růžový odstín.
"Umm.. Mně to je jedno." zašeptal jsem a sedl si na židli.
"Máš opravdu pěkný pokoj.. Dobrý vkus.." opět další pochvala a to jsem věděl i sám.
Měl jsem pokoj sladěný tak nějak do černo-šedo-bílé. Samozřejmě mám i svou koupelnu, kterou mám propojenou s pokojem, takže jsem nemusel nikdy chodit někam jinam. Začal jsem se přehrabovat ve skříni a vytáhl jedno bílé volnější tričko, kterých mám dost.. Mám je teda jen na spaní no.. Spíš hlavně na spaní a pak volnější tepláky pro Taehyunga.
"Na zítra ti taky do školy půjčím věci, převlékni se a dej si to usušit tam." ukázal jsem mu kam to má dát a podal i věci, které bude mít na sobě teď a na spaní. Samozřejmě jsem mu půjčil i své nové boxerky. Ehh..
"Tady máš i.. Umm~ spodní prádlo, neboj se je nové."
"To vidím, je tu ještě cedulka.." zasmál se Taehyung, když si všiml cedulky, kterou jsem sundal.
"Tak jo.. Ehh, budou ti stačit tyhle modré džíny aa.. Tričko a mikina?" ukázal jsem mu džíny, které byly mírně roztrhané na kolenou, tričko bílé s černým potiskem a mikina černá.
"Jo, moc děkuju.." věci si odložil někam stranou a hned nás zavolala mamka na večeři.
"Opravdu dobře vaříte.." řekl Taehyung s úsměvem, ale hned mu opadl, když viděl jak se moje mamka tváří.
"Teda.. Vaříš.." zasmál se nejistě a ona přikývla a poděkovala.
"Jak jste se spřátelili?" tahle otázka prostě musela padnout..
"No.." nevěděl jsem jak odpovědět, ale rozhodně jí neřeknu 'No, Taehyung mě zmlátil jen kvůli tomu, že jsem si sedl na místo, kde měl původně sedět on a teď jsme ve stejném klubu..'.
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...