Jungkook byl mimo několik dní a teď tu brečí zas několik hodin..
Zkoušel se přemístit, ale pořád mu to nešlo, takže to vzdával.. Ale teď..
"N-ne.." zašeptal, setřel si slzy a postavil se na nohy.
"Takhle to nebude... Musím se sebrat..." říkal si sám pro sebe..
"Musím to udělat p-pro něj.. Ž-že ve mě věřil.." řekl zlomeně, zavřel oči a začal zaříkávat a představovat si nějakou uličku v Seoulu.
"Notak.. Musím to zvládnout.." zamumlal si pro sebe a dál zaříkával a opět cítil, jak se jeho tělo přemisťuje..
Objevil se v Seoulu, kousek před jeho školou.
Pomalu šel směrem, kde má domov..
Byla už noc, takže málokoho potkal, ale většinou na něj koukali jak na blázna nebo kdo ví na co, protože měl opravdu hodně potrhané oblečení, špinavé od toho, jak byl nějakou domu mimo a teď prostě jde po městě takhle..
Ale nezajímalo ho to.. Jediné co chtěl, tak bylo dojít domů a odpočinout si, aby ihned mohl začít s tím, zachránit svět...
A taky možná chtěl to.. Věřit v to, že Tae žije.. Že žijí všichni a možná i tohle byl důvod, proč zrychlil krok až skoro běžel.
Našel náhradní klíč, který měli schovaný na zahradě a rozklepanou rukou začal odemykat.
Odemkl a první, co mohl slyšet bylo..
Ticho.. A mohl vidět prázdno.. Nikde nikdo..
Nebo ne..?
----
Předposledníííí ^^
Mám vydat last? ^^
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...
