"Je někdo doma?" zahulákal jsem na celý dům, ale odpověď se mi nedostala. Stačila mi tma, která panovala na každém kousíčku místnosti.
"Rodiče ještě nemáš doma?" zeptal se překvapeně a já si pouze povzdechl.
"Dělají to tak pořád.. Nemají na mě čas, jelikož moc pracují." odložil jsem si věci na věšák a došel do kuchyně, kde jsem rozsvítil a začal se hrabat v lednici.
"To mě mrzí.. To jsi tu takhle pořád sám?" zeptal se nějak moc lítostivě a já se pozasmál.
"Nemusíš mě litovat.. Zvykl jsem si." přiznal jsem a ucítil jsem dotyk na svém rameni, potom mě otočil čelem k němu.
"Odteď máš nás.. Kdykoliv zavolej mě.. Jinovi nebo komukoliv jinému z naší party, protože-"
"Party..? Myslím si, že.. No spíš vím, že kdybychom se neporvali hned první den, tak na sebe ani nepromluvíme.." řekl jsem výsměšně a on si skousl spodní ret.
"Myslím si, že takovýho roztomilýho stvoření bych si všiml hned.." zašeptal a já pomalu ale jistě se utápěl opět v jeho doteku na mém boku a na rameni.. V jeho očích, ve kterých jsem nedokázal vyčíst právě nic.
Jako bych byl v tranzu, ale jen co jsem se probudil jsem jeho ruce odstrčil a opět se podíval do ledničky, odkud jsem vzal nějakou zeleninu a věci na salát.
"Promiň, nevím co to dneska se mnou je." řekl ihned, když viděl, že mi to bylo nepříjemné..
Nebo až moc příjemné..
Nebezpečně moc..
"Dáš si?" promluvil jsem na něj po půl hodinovém tichu, když jsem dodělal salát a k tomu ještě nějaké maso. S úsměvem přikývl a já mu podal jídlo.
"Je to dobré.." s radostí v očích si vzal další kus a já to dojedl.
"Půjdu do sprchy, měl bys jít taky potom.. Můžeš spát vedle mého pokoje." řekl jsem rozhodně i když mě to svým způsobem nepotěšilo..
Rád bych s ním byl opět v jedné místnosti přes noc, ale jsem moc tvrdohlavý na to, abych to vyslovil, když ví, že ty pokoje jsou v pohodě a už i připravené.
Po sprše jsem šel ještě do kuchyně, kde jsem si vzal čaj a zadíval se z okna ven.
Všude něco lítalo, sněžilo extrémně moc a šel slyšet silný průvan a vítr, který venku foukal.
Čaj jsem dopil a zkontroloval Taeho, který už ležel v posteli, v mém oblečení zachumlaný do deky.
"Dobrou noc." zašeptal jsem a zavřel dveře. Šel jsem do své postele, kde jsem nemohl usnout, kvůli velkému průvanu. Všude šel slyšet jen samý rámus a já nedokázal usnout ani na vteřinu. Když jsem vstal z postele a otevřel dveře, tak tam stál Taehyung s rukou, která mířila asi k mé klice na dveřích a překvapeným výrazem.
----
Veselé Vánoce všem! ^^ Na mém profile najdete One Shot na Taekook, Yoonmin a Namjin! ^^
Udělala jsem to jako dárek, tak kdo chce, může se podívat :3 :D (Smut ofc)
A nedávno mi přišla zpráva (asi měsíc zpátky:D), kdy se někdo bál zeptat na něco o mně, tak já nekoušu a kdykoliv se mě můžete zeptat na něco kolem příběhu nebo kolem mé osoby, ať už do zpráv nebo do komentáře.. ^^Přeji hezký vánoční svátky a i když já jsem ten typ, který moc tohle neslaví a nemá je rád, tak si je chci užít i s Vámi!^^
ČTEŠ
One of Seven - Taekook, Namjin, Yoonminseok
Fanfiction<Dokončeno> Sedm chlapců, cítící k sobě navzájem nenávist jsou zpečetěni osudem. Vesmír je vybral na ochranu světa a daroval jim moc. Jenže nejsou sami, jsou jedni ze sedmi skupin lidí s podobnou mocí, toužící po pomstě a bojích. Zvládnou to...