NEKO

I.

Ahoj, jak se vede?

Jmenuji se Ark a tohle je příběh o jednom vztahu na jednu noc, který se tak trochu zvrtnul.

Ale hezky popořadě.

Takže zaprvé: Moje celé jméno zní Flavius Arcadius Aurelius Eugen. Hrůza, co? Věřte tomu nebo ne, je to rodinné jméno. Jediná jeho část, která se liší od táty, dědy, pradědy a vlastně posledních dvaatřiceti generací je druhé jméno – Arcadius, jak už jsem říkal, nechávám se oslovovat Ark. Pokud mi řeknete jinak, pravděpodobně vás proměním v mouchu a zavraždím plácačkou.

To je zadruhé: Jsem čaroděj. Ano, jako takový ten, co používá magii. I když to není moc přesné, magii v našem světě používá kde kdo a nemusí to být čarodějové, kouzelníci, mágové, zaříkávači, šamani a tak dále. Můžou to být například skřítci, víly, většina dlaků, nymfy, bludičky, elfové, démoni... Myslím, že už máte představu. Pro běžné lidi je život možná komplikovaný, pro nás nadpřirozené je ještě komplikovanější. Abych to zjednodušil: jsem čaroděj. Narodil jsem se tak. Vzpomínáte na ten můj výčet jako mágové, zaříkávači, šamani a tak dále? Každý používáme jiný základ, ale docházíme k podobným výsledkům. Vypadám jako normální člověk, jen dokážu manipulovat přírodními energiemi – což se projevuje například telekinezí, levitací, teleportací a samozřejmě celou řadou dalších schopností. Někdy se to hodí, jindy je to otrava.

A poslední bod, který musím před začátkem zmínit: V našem velkém rybníčku nadpřirozených máme dost šílenou vládu, vedení, hierarchii, organizaci nebo jakkoli chcete nazývat ty chlápky a ženský nahoře, kteří nám diktují pravidla a trestají neposlušné. V podstatě je to systém demokratický – protože žijeme v reálném světě s lidmi, tak chodíme běžně k volbám, tenhle bod jsme okopírovali a své vůdce si volíme svobodnou lidovou volbou. Až na ten drobný detail, že u nás není zákon zakazující ovlivňování hlasování. Voliče si běžně můžete koupit, vydírat nebo si je jednoduše vyrobit, pokud máte tu možnost jako třeba upíři nebo démoni. Ve výsledku to znamená každých deset let dost chaotický boj plný násilí a podrazů, aby ve výsledku ve svých mocenských křeslech usedli zas a znova ti samí, respektive jejich druhoví následníci. Ještě se nestalo, aby z čtyřiadvaceti členné vlády například vypadl vlkodlak a místo něj přišel goblin nebo faun. Stalo se ale už, aby dva upíři soupeřili o jedno místo tak urputně, že si z jejich popela třetí udělal hnojivo do kytek.

Abych shrnul předešlé body: Já Ark, z dlouhé rodové linie čarodějů, nesnáším politiku.

Jsem studentem soukromé vysoké školy pro nadpřirozené bytosti, mým oborem je elementární transmutace a translace. Je to těžký obor i pro někoho s přirozeným talentem, jako jsem já, proto mě něco jako letošní volby do Collegia absolutně nezajímají. Ano, půjdu volit. Vzhledem k tomu, že se o místo bude ucházet určitě některý můj příbuzný, bez zbytečných starostí mu prostě dám svůj hlas. Pokud jich bude kandidovat víc, mou voličskou přízeň získá vítěz hry zvané en-ten-týky.

Nechci, aby moje studium bylo čímkoli narušeno. Mým cílem je získat místo ve Světovém alchymistickém výzkumném ústavu. SAVU je dost vybíravé, co se žadatelů o pozice týká, takže musím mít perfektní studijní výsledky. Absolvovat Summa Cum Laude je nezbytnost a zatím se mi daří tento standart plnit.

Je tu jen jedna drobnost, která mi v poslední době znesnadňovala soustředění a tím kriticky ohrožovala studium. Nedostatek sexu.

Víte, mám rád sex. Opravdu rád. Potřebuju sex.

Nechci partnera.

To je totiž ten problém – s někým se vyspíte a on začne vymýšlet jména vašich dětí, dárky k výročí a kde budete trávit důchod. Děkuji pěkně, ale ne. Vím, že jsem dost pohledný, abych vzbuzoval láskychtivé pohledy, a kdyby to bylo málo, tak pocházím ze starobylé, mocné a bohaté rodiny... Copak to nejde bez těch keců a triků okolo? Jen soulož pro uspokojení biologických potřeb. Jednoduché: Ahoj, lubrikant, kondom, orgasmus, díky a sbohem. Chci toho tak moc?

Většina kamarádů, kterým jsem se svěřil s tímto snem, mi odpověděla ano. Podezřívám je, že to ve skutečnosti nejsou kamarádi, ale nepřejícná monstra.

Já jim však ukázal, jak moc se mýlí. Svého snu jsem dosáhl.

Potkal jsem toho pravého.

Nebo jsem si to alespoň dlouho myslel...