(112.)

144 11 0
                                    

Harry

Nemohl jsem si pomoct. I přesto, že jsem ostatním několikrát slíbil přesnej opak, jsem páteční večer trávil v opuštěným baru pár kilometrů západně od Londýna. Ale s jedním zásadním rozdílem - bez alkoholu, protože jsem tu byl autem a taky jsem Adele odpřísáhl, že už mě nebude víckrát převlíkat. Dneska mi musely stačit holky a tanec.

A zatím to vycházelo. Už pár minut po mně koukala smyslná blondýnka, která seděla vedle mě na baru. Flirtování mi teď šlo ale o dost hůř, a já nevěděl, jak začít konverzaci. Klub byl narvanej k prasknutí a přes hudbu jste neslyšeli skoro ani sami sebe.

Nenápadně jsme si přisunul barovou židli blíž k ní. Když už jsem se nadechoval a chystal se říct nějakou lacinou balící hlášku, na židli z druhé strany vedle mě si přisedla další holka. Stačilo mi ji vidět jen koutkem oka, a okamžitě jsem věděl, o koho jde. I když vzhledově dost prokoukla.

Otočil jsem se jejím směrem a počkal, až mě sama zaregistruje.

"O bože," hlesla, když mě uviděla, "ty ještě žiješ, Stylesi?"

"Taky tě rád vidím, Lexi," ironicky jsem se na ni podíval. Byla jiná. Pohublá, měla delší vlasy a už se nelíčila tak šíleně, jako kdysi, "Kde se tady bereš?", nechápavě jsem zakroutil hlavou.

"Vrátila jsem se před týdnem," vysvětlila, "byla jsem od října na stáži v Liverpoolu. Proč se ptáš, chyběla jsem ti?", stejně tak ironicky se usmála.

"Ani nevíš, jak moc," napodobil jsem její ksicht, "ale ne, vážně, říkal jsem si, že jsem tě sto let neviděl."

"To jen dokazuje, že jsem ti chyběla."

"Jasně," nakrčil jsem obočí, "dej si, co chceš," dodal jsem po chvíli. Musel jsem být správnej gentleman.

"Páni," řekla uznale, "ty mě zveš na drink?"

"Líbali jsme se," připomněl jsem jí rok a půl starou situaci, při které se mi ale doteď dělalo trochu nevolno.

"Chceš si to zopakovat?", zeptala se s naprosto vážným tónem a položila mi ruku na stehno. Tak počkat.

"Tak to nehrozí," zarazil jsem ji a vrátil jí ruku na původní místo, "mně vem nealko," dodal jsem a vstával ze židle. Lexi si sama pro sebe něco zamumlala, ale to už jsem neslyšel. Ty čtyři nealko piva mě nutili si dojít na ty věčně poblitý barový hajzly.

Sám jsem nevěděl, co dělám. Bylo to podobný jako po půl roce vidět Adele. Skoro jsem zapomněl, že Lexi existuje. I když ostatní by mě za to pozvání na drink asi nepochválili. Pravdou bylo, že vždycky dělala problémy. Ale to já taky. Možná nám bylo souzený, abychom si aspoň pokecali. Byli jsme na stejné vlně. Nenávidění hlavně sami sebou.
Když jsem se vrátil, na mým místě čekal pochybnej drink červené barvy.

"Co to je?", zamračil jsem se a sedl si na původní místo.

"Koktejl," ironicky se na mě podívala, "je to nealko, uklidni se," dodala a nastavila svoji stejně vypadající tekutinu na přiťuknutí.

"Fajn," zamumlal jsem a ťukl si s ní.

"Tak povídej," vyzvala mě, když se napila, "jak se mají ostatní?"

"Všechno při starým," pokýval jsem hlavou.

"To ti opravdu věřím, když tu jsi v pátek večer sám," povytáhla obočí a znovu se napila.

"Fajn," odkašlal jsem si a dal si další lok pochybný tekutiny, "jsem v prdeli z Nicol, Liam s Louisem je na Tischi, Adele je v prdeli z toho všeho a Blair je prostě Blair," pokýval jsem hlavou.

"Zapomněl jsi na Niall a Zayna," řekla.

"Zayn se vysral na Blair a Niallovi je všechno u prdele," dodal jsem.

"Aha," řekla ne příliš překvapeně, "toho je asi až moc najednou."

"Jo," souhlasil jsem, "řekl jsem Nicol, že ji nechci. Jen proto, aby byla šťastná."
Vlastně jsem nechápal, proč jsem jí to všechno říkal.

"A je?", tázavě se na mě podívala.

"Vyhýbám se jí," pokrčil jsem rameny, "ona to zvládne. Vždycky všechno zvládla."

"Počkej," zarazila mě, "to chce podrobnější vysvětlení."

Prohrábl jsme si kudrliny, ale vlastně mi bylo jedno, komu se teď vyzpovídám, "Myslel jsem si, že už to bude v pohodě," začal jsem, "že to zvládneme. Ale je až moc, chápeš? Příliš moc na lásku od někoho, jako jsem já."

"Harry," chlácholivě mi položila ruku tentokrát na rameno, "to je krásný gesto, opravdu. Neřekla bych to do tebe."

"Lidi se mění," podotkl jsem.

"Adele mě překvapila," obrátila Lexi téma, "věděla jsem, že se rozešli, ale tohle je překvapující. Upřímně jsem zaslechla, že měla něco spíš s tebou."

"To máš pravdu," kývl jsem a hodil do sebe zbytek drinku, "ještě jednou," požádal jsem barmana, kterej donesl drink i pro Lexi, "měla."

Lexi pokývala hlavou s povytáhlým obočím, "Tak jo."

"Měli jsme pár bezvýznamných úletů, ale Liam je láska jejího života a to sama dobře víš," řekl jsem, "jen on to asi začal vidět jinak. To Adele nezvládá. Že je šťastnej i bez ní. A co ty?", rychle jsem k ní obrátil téma.

Lexi mi věnovala širokej úsměv, "Bylo to fajn. Nic zvláštního, ale snažila jsem se hlavně pracovat sama na sobě."

"To jsem rád," řekl jsem, "bylo načase."

"Jo, jasně," ušklíbla se mým směrem a nastavila další sklinku na přiťuknutí.

Po dovypití druhýho a třetího drinku, a taky dalších prohozených několik vět, za Lexi přišel kluk podobnej Niallovi a odtáhl ji na parket. Byl nejvyšší čas odejít. I ta blondýnka zmizela. Nechal jsem na baru pár bankovek a vyrazil ven. Chtěl jsem se rozloučit, ale pocit, že ji za pár týdnů uvidím ve škole, mi v tom bránil.

Jakmile jsem vyšel ven, pořádně jsem se nadechl. Čerstvej vzduch byl oproti tomu klubovýmu skvělej. Došel jsem ke svýmu autu. Tenhle bar byl dost na samotě. Vlastně to byl sjezd z prostředka silnice.
Nevěděl jsem, jestli vidět se s Lexi bylo příjemný nebo ne. Ale byla to změna.

Zasedl jsem do auta a zapl topení. Tyhle večery na konci února byly ještě dost chladný. Bylo kolem jedný ráno. Vyjel jsem z pochybnýho parkoviště na dálnic. Do Londýna to bylo asi dvacet minut. Byl jsem na sebe pyšnej, že jsem si vystačil s nealkem, i když mi nepříjemně tepalo v hlavě a měl jsem pocit, že do dálky občas vidím rozmazaně.

Projížděl jsem prázdnou silnicí a vnímal jenom otravnou mlhu všude kolem mě. Silnice byla prázdná a mě to malinko znervózňovalo, zároveň jsem už ale dlouho nezažil takový ticho.

Když jsem přeřadil na vyšší rychlost a pořádně šlápl na plyn, optickej pohled se mi úplně naklonil.

Pak už jsem vnímal jenom náraz, bolest po celým těle a převrácený auto.

steal my girl || one directionKde žijí příběhy. Začni objevovat