Ununderstood ✔️

19.Noční můry

Když zatáhl ty závěsy, udělalo to tu takovou hezkou atmosféru. A pak když si lehnul a přitáhl si mě k sobě... Jakože pomoc. Musel jsem být červený jako rajče. V břiše mi létalo hejno motýlů a připadal jsem si strašně zvláštně. V klidu jsme koukali a já si sem tam pobrukoval ty písničky, znám je nazpaměť. Jenže asi v půlce filmu se mi podařilo usnout.

Ta pohádka mě kupodivu chytla a sem tam jsem se i zasmál. Vidět ho s úsměvem na tváři byla příjemná změna, a to že mi ležel v náručí k tomu ještě pár bodů přidávalo. Zrovna tam byla scéna, kdy se Locika skláněla nad Flinovo tělem, když začal Haru tiše brečet. To ho to jako fakt zabije ? Celkem drastické... Začal jsem ho hladit ve vlasech, ale pláč neustával, naopak se zase začal klepat a trhat s sebou. Došlo mi že to není kvůli pohádce. Rychle jsem stopl film a začal toho prcka uklidňovat. Vždyť má furt noční můry, tohle není dobrý.

,,Haru... Haru vzbuď se... Jsem tu s tebou... Nic se neděje." Říkal jsem klidně a pevně jsem ho u sebe držel. ,,N-Není...Ni-kdy...N-Ne..." Kňučel ze spánku a nemohl se vzbudit. Zase jsem využil to co předtím a opatrně jsem mu zacpal pusu i nos. Trhnul s sebou a zalapal po dechu. ,,Haru, už je to v pohodě, ano ?" Podíval se na mě a zase se rozbrečel. Opravdu není v pohodě. Víc jsem si ho k sobě natiskl. ,,Nechceš mi říct o čem se ti zdálo ?" Jen zavrtěl hlavu. Sáhl jsem na noční stolek pro čokoládu, ze které jsem řádek odlomil. ,,Tady, dej si. Pomůže ti to." Pousmál jsem se a když se na mě podíval, tak jsem mu setřel slzy z tváře.

Cítil jsem se hrozně. Všichni se o mě musí jenom starat, protože jsem neschopný idiot. Natsu mi setřel slzy a já si od něj rozklepaně vzal tu čokoládu.  Byla fakt skvělá. Natsu je fakt moc hodný, až mě to děsí. Sam byla podobná, taky se o mě vždycky starala. Mohl jsem se jí se vším svěřit, ale jeho.. Stále mám celkem strach. ,,Chceš ještě ?" Zeptal se a já nenápadně kývl. Zatímco jsem okusoval tu čokošku, Natsu mě objímal a hladil ve vlasech. Uspávalo mě to, ale já nemohl spát. Zase se vrátí a bude to zase to co před chvíli. ,,Haru...Co se stalo na té základce ?" Zeptal se po chvíli ticha a já s sebou trhl. ,,Nic vážného, jen já si to moc beru." Zamumlal jsem a zabořil jsem mu hlavu do trička.

Jen jsem si povzdechl. Něco vážného se asi muselo stát když bral léky a má takovéhle záchvaty. ,,N-Natsu..." Zamumlal a trochu se odtáhl. ,,Hm ?" ,,N-Neměl bys tu nějaké oblečení na půjčení ?" Zamumlal se zrudlou tváří a mě došlo že má na sobě vlastně furt jenom plavky a tu mikinu. ,,J-Jo promiň. Přišlo mi blbé tě převlékat. Hned ti něco donesu." Pousmál jsem se a přehoupnul jsem ho ze svého klína na postel. Ve skříni jsem vyhrabal staré tepláky a nějaké moje tričko s krátkým rukávem. Jen nevím jestli mu mám dát na i nějaké to spodní prádlo...