Haru a Natsu. Původně dvě naprosto odlišné povahy se sejdou na jednom místě. Z chyby vytvořené náhodou, se celý jejich vztah zvrtne a přetvoří na něco úplně jiného.
***
I když mám tenhle příběh rozepsaný už strašně dlouho, naprosto nevím jak to pops...
Na nic jsem nečekal a rozeběhl jsem se za ním. Jen okrajově jsem vnímal to, že jsem se malém vběhl někomu pod auto, nebo že na mě Devin něco řval. Jakmile totiž ten debil praštil Natsua, rozeběhl se pryč. Moje ujištění v tom, že je to opravdu on přišlo ve chvíli, kdy ho ta holka se slzama v očích otočila tváří nahoru. ,,Natsu..." Zakňučel jsem a klekl jsem si vedle nic. ,,J-Je mi to líto... N-Nechápu jak se to stalo..." Řekla vyklepaně a já ho roztřesenýma prstama pohladil po tváři. ,,Ty za to nemůžeš...To já..." Hlesl jsem přidušeně a odendal se mu vlasy z tváře. Když jsem si všiml krve na rukou, stáhl se mi žaludek o něco víc. ,,Zavolám sanitku." Ozvalo se za námi a já jen kývl. Devin šel vyřizovat hovor, ta holčina mezitím volala policii za napadení a já se snažil hlídat jestli dýchá. Vypadalo to, jakoby spal, ale kaluž krve co se pod ním zvětšovala to vyvracela. Snažil jsem se šátkem zastavit krvácení, ale vůbec to nešlo. ,,Omlouvám se Natsu... Strašně moc se omlouvám..." Vzlykl jsem a následně jsem se rozbrečel úplně. Kdybych neutekl, nebyl by teď tady. Mohl být v pořádku, leželi by jsme v posteli, mazlili se a bavili se o hrách, kterým já vůbec nerozumím a on stále doufal, že mě je donutí hrát...
Během deseti minut přijela sanitka i s policií v závěsu. Policie okamžitě začala vyšetřovat co se stalo a dva sanitkáři si klekli k nám. ,,Má nějaké jiné vnější zranění kromě rány na hlavě ?" Zeptal se jeden z nich a já si setřel slzy. ,,Snad ne." Hlesl jsem a sledoval jsem toho druhého, jak mu kontroluje puls a vytahuje nějaké obvazy. ,,Bude muset do nemocnice. Nevypadá to na velké zranění, ale může být po té raně dezorientovaný." ,,Já... Můžu jet s ním ?" Zeptal jsem se a ten jeden si povzdechl. ,,Jste rodinný příslušník ? Nemůžeme vozit kohokoliv." ,,Jsem... Jeho přítel." Řekl jsem nervózně a ti dva po sobě hodili takové zvláštní pohledy. ,,Dobrá tedy, v sanitce si vypíšeme vaše údaje." Řekl a já úlevně vydechl. Otočil jsem se na Devina, který zrovna s tou holčinou vysvětlovali cajtům co se stalo. Věnoval mi drobný úsměv a rukou naznačil, že mám jet. S úsměvem jsem kývl a následně se starostlivě podíval na něj. Ti chlápci donesli nosítka, na které Natsua následně položili. I s nima jsem se vydal do sanitky, kde jsem si sedl na kraj takových laviček. Ten, který se mnou hlavně komunikoval zalezl za volant a ten druhý zůstal s námi uvnitř. Začal Natsua kontrolovat a čistit drobné rány na rukou které měl. ,,Ty vlasy se budou muset ostříhat." Pronesl do ticha když zkoumal rudý obvaz a já chápavě kývl. ,,Infekce na tomhle místě by nebyla příjemná... Může být rád, že se ten člověk trefil na celkem dobré místo. Sice ho to poslalo k zemi, ale neutrpí tím žádné poranění mozku, nebo něco podobného. Je to celkem štěstí.".
*** Mám instagram ohledně Wattpadu ! Pokud tě zajímají informace o příběhu, sleduj mě tam.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
