77.

171 27 11
                                    

Dost mě jeho reakce původně překvapila, ale když mi vysvětlil co se stalo, pochopil jsem. Trochu mě štvalo že se okolo něj Nagisa zase motá, ale tak nemůžu mu to mít za zlé. Však s Nagisou jsme byli Natsuovo jediní přátelé a on pro mého přítele stále dost znamená. ,,Chápu, ale netrap se tím. Udělal si co jsi mohl. To, že Nagisa udělal chybu je čistě jeho věc. Tvá vina to není." Rudovlásek si povzdychl a kývl. ,,Já vím. Jenže mám i tak výčitky svědomí." Řekl Natsu a já se mírně zamračil. ,,A to jako proč ? Kdyby nebyl blbej, nedostal by se do průseru. Je to jednoduchý." Řekl jsem a pokročil jsem rameny, zatímco on zavrtěl hlavou. ,,Kdybych ho neodmítl, tak by to neudělal." Řekl jednoduše a já párkrát nechápavě zamrkal. Tohle je ten jeho pocit viny ?

,,Takže mi chceš říct, že lituješ toho, že jsi ho odkopl ?!" Zeptal se poněkud uraženě a já se zamyslel. ,,Nooo, ne tak docela. Odkopl jsem ho kvůli tobě. Mohlo to být všechno jinak." Blonďáček se trochu odtáhl a lépe si mě prohlédl. ,,Jsem snad hluchý ? To tady jako říkáš, že kdyby jsme spolu nebyli, šel bys do něj ?" Zeptal se nevěřícně a já pokrčil rameny. ,,No a proč ne ? Je hezkej, chytrej, vtipnej, no a hlavně si rozumíme. To je všechno co si jen můžu přát." Prohodil jsem a on na ně zůstal koukat s otevřenou pusou. Nějak jsem nepobíral co mu tak vadilo, ale z ničeho nic mě pustil a vylezl z postele.

Měl jsem strašný vztek a nehodlal jsem říct něco, čím bych to podělal ještě víc. Ano, štvalo mě to co řekl. I když to tak asi nemyslel, bral jsem to tak, že kdyby se cokoliv stalo, měl by za mě hned náhradu. ,,Ty někam jdeš ?" Zeptal se nechápavě a já na sebe mezitím začal házet oblečení, ani jsem se na něj nepodíval. ,,Jo." Zavrčel jsem a pak jsem se natáhl pro telefon, jenže on mě chytil za ruku. ,,A kam jako chceš jít ? Je pozdě večer." Řekl vážně a já se mu vytrhl. ,,Co tě to zajímá ? Já s tebou chtěl trávit čas, ale podle všeho by jsi ho teď radši trávil s Nagisou." Řekl jsem naštvaně a otočil se k němu zády. Nehodlám dělat, jako kdyby se nic nestalo. Kdybych alespoň věděl, že ten zájem není oboustranný, ale takhle vím, že jsem na pěkně tenkým ledě. Jenže tohle mu prostě do očí říct nemůžu.

,,Co to meleš ? Takže to, že s tebou nechci spát hned znamená, že chci chodit za Nagisou ?!" Zeptal jsem se a on po mě střelil opovrhující pohled. ,,Kdo tu mluvil o sexu ?! To mě jako vnímáš jak nějakého... Ts, to nemá cenu." Zavrčel a chtěl vypadnout z pokoje, ale mě se podařilo vyskočit z postele a přirazit ho ke dveřím. ,,Co to do tebe vjelo ?!" ,,To by mě taky zajímalo ! Není mi příjemný když v den mých narozenin básníš o někom jiném a na mě kašleš !" Křikl blonďáček a se slzama v očích se dostal z mého sevření. Jako kdyby se mi zatemnilo před očima. Kolikátého vlastně je...

Ununderstood ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat