Motýlci v břiše se zase ozvali a já si užíval tenhle moment. Cítil jsem se tak volně a bezstarostně, jako snad ještě nikdy. Jen já a on. My dva. Jednou rukou jsem mu zajel do vlasů a on spokojeně zabručel. Cítil jsem jak mi hoří každý centimetr kůže a na jednu stranu jsem si strašně přál, aby se to teď tak trochu "zvrtlo", ale mám strach. Vnímal jsem jak mu ruce sjeli po mé tričko a mě automaticky naskočila husina. Rozpojil jsem polibek kvůli nedostatku vzduchu a zároveň jsem ihned sklopil svou rudou tvář.
Všiml jsem si jak byl celý červený, i když se to snažil skrývat. Dal jsem mu pusu do vlasů a následně ho po nich pohladil. Chtěl jsem něco říct, ale domem se rozezněl zvonek. ,,Někoho čekáš ?" Zeptal se překvapeně a já zavrtěl hlavou. I když jsem z toho nebyl moc nadšený, sundal jsem ho ze sebe a ještě ho rychle líbnul na čelo. Mile se pousmál, ale to už jsem měl namířeno ke dveřím. Když jsem je otevřel, vykoukla na mě sousedka. ,,Natsu, to jsem ráda že jsi tady. Myslíš že by jsi mohl jít na chvíli se mnou ? Prasklo nám potrubí a jelikož je večer, tak nemám kam zavolat. Vím že v tom máš praxi..." ,,Jistě, to nedělá problém. Rychle dojdu pro nářadí, počkejte tady prosím." Řekl jsem mile a pustil jsem jí do chodby.
Snažil jsem se poslouchat, ale moc jsem jim nerozuměl. Natsu po chvíli přiběhl s bundou a sobě a dal mi rychlou pusu. ,,Lásko, sousedce prasklo potrubí, skočím to rychle opravit a přijdu, ano ? Do půl hodiny bych tu měl být, chovej se tu jako doma, jo ?" Pousmál se s omluvným výrazem a já se taky jen mírně pousmál. ,,Jasný, alespoň budu mít chvíli pro sebe." Ušklíbl jsem se a taky jsem se natáhl pro ještě jeden polibek. ,,Tak pa." ,,Pa."
Oblečený a i s nářadím jsme se vydali k ní domu. Celou dobu děkovala a omlouvala se za rušení. Je pravda že si vybrala celkem špatnou chvíli, ale stejně by nejspíš na nic ani nedošlo. Haru má z toho strach a já ho nehodlám do ničeho tlačit. ,,Tak se na to podívejme..."
Hlavou se mi honila jedna jediná myšlenka. Co kdyby na TO fakt došlo ?Jako, myslím že Natsu by byl opatrný, ale... Je jasný že já bych byl ten dole... Což se mi vůbec nelíbí, protože to bude určitě bolet ! Ne ne ne ne nechci... A-Ale zase na druhou stranu... Ne ! Vždyť já o tom ani moc nevím, pokud je jedná o dva kluky... Nakonec jsem se odhodlal a na telefonu našel Samino číslo. Chvíli jsem váhal, ale nakonec jsem to číslo vytočil. Sam je ulítlá na anime a mangu. Moc dobře vím že ten pošuk čte pěkné prasárny, takže jestli mi někdo může říct co a jak, je to ona. ,,Haru..." Ozvalo se rozespale z telefonu a já se zatvářil trochu provinile. Nedošel mi ten časový posun...Zase. ,,Sam, ahoj, promiň že tě budím, nedošlo mi to..." ,,Mnm... V poho... Co chceš ?" ,,Um... N-Nečteš... N-Nebo nekoukáš na něco...ehm...s klukama ?" Zeptal jsem se nejistě a v telefonu na druhé straně se ozvalo děsivé ticho. ,,S-Sam ?"
***
Oukej a dochází mi kapitoly... To je špatný 😅
Takže, jak chcete, aby vycházeli díly ?
Také podělí, středa a pátek (výjimečně i o víkendu) dvě najednou... Nebo každý den, ale jen jedna ?
Je to na vás a ráda bych znala váš názor ^^
ČTEŠ
Ununderstood ✔️
RomanceHaru a Natsu. Původně dvě naprosto odlišné povahy se sejdou na jednom místě. Z chyby vytvořené náhodou, se celý jejich vztah zvrtne a přetvoří na něco úplně jiného. *** I když mám tenhle příběh rozepsaný už strašně dlouho, naprosto nevím jak to pops...
