37.Problém

255 30 3
                                    

Nelíbilo se mi co ti dva říkali a měl jsem o Natsua strach. Jakože... Dělá bojové sporty a je v tom fakt dobrý, ale ten špatný pocit tam prostě byl. Hned jak jsem se odpojil od těch dvou tak jsem mu chtěl volat. Po pár vteřinách to zvedl. ,,Natsu ?" Zeptal jsem se radši a udělal jsem dobře, protože to zvedl právě Nagisa. ,,Špatně, co chceš ?" ,,Ts... Dej mi ho k telefonu." Zavrčel jsem a vůbec jsem svůj vztek nezkrýval. ,,Natsu se teď sprchuje. Mám mu něco vyřídit ?" ,,Ne, vlastně jsem rád že jsi to zvedl ty. Drž se dál od mého přítele, nebo tě ani vlastní matka nepozná !" ,,P-Přítele ?" ,,Jo, přítele, takže-" Nagisa se začal smát. ,,No tak to si myslím, že půjdu tvého "přítele" navštívit do sprchy. Měj se ..." Než jsem stačil cokoliv říct tak to típl. Jak jako do sprchy ?! Chtěl jsem jeho číslo vytočit znova, ale bylo nedostupné, musel mu vypnout telefon. Ani nevím kde ten parchant bydlí.

,,Nagiso ? Děje se něco ?". Zeptal jsem se po chvíli kdy už asi deset minut propaloval mě a polštář mezi námi. ,,Ne... Jen...Ty a Haru... Jak to mezi vámi je ?" Zeptal se nejistě a vyhýbal se očnímu kontaktu. Co mu mám říct ? Už takhle jsem o našem vztahu řekl tátovi, nechtěl aby se to zatím někdo dozvěděl. ,,No, jsme... Blízcí přátelé." Usmál jsem se a pak stočil pohled na televizi. Nagisa se uchechtl. ,,V tom případě nevidím problém." řekl tiše a když jsem se na něj nechápavě podíval, tak mě povalil na gauč. Překvapeně a zhuseně jsem se na něj podíval. ,,Co to jako děláš ?!" ,,Beru si to co chci." Uchechtl se a přilepil se mi na rty. Ani jsem si nevšiml kdy mi chytil ruce.

Jelikož je Nagisa strašný závislák, tak jsem mu projel sociální sítě. Na instagramu měl v příběhu fotku s Natsuem, ale to mi nic moc neřeklo. Co mi ale něco řeklo byl snapchat. Ta jeho postavička byla jako jedna z mála v mé blízkosti. Bydlí pár ulic odsud.

Kousl jsem ho do jazyka a když se odtáhl a povolil stisk, jednoduše jsem ho povalil pod sebe já a přišpendlil jsem ho tak aby se nemohl hýbat. Ze rtu mi kapala jeho krev a já měl s tou chutí zmalovat mu ten jeho obličej. ,,C-Co to děláš ?!" Vykoktal a v očích se mu objevila první slza. Trochu jsem povolil stisk na krku aby se neřeklo, ale jinak jsem ho furt držel. ,,Já ?! Můžeš mi vysvětlit o co se tu snažíš ty ?! Nechci tě ! Doprdele jsi můj kámoš, jak tě mohlo vůbec napadnout takhle po mě vystartovat ?!" ,,A-Ale já tě miluju, m-myslel jsem že to cítíš stejně..." Fňuknul a já si jen odfrkl. ,,I blbej by poznal že jestli k někomu něco cítím, tak ty to fakt nejsi. Víš co ? Seru na tebe. Dej mi vědět až dostaneš rozum. Já jdu za Haruem." Odsekl jsem a slezl jsem z něj. Štve mě že jsem mu to musel oznámit tímhle způsobem, ale co si takový skrček může vůbec dovolit když mám vztah ?! On o tom jako neví, ale i tak. Vzal jsem si všechny věci a chystal jsem se pryč, ale on se ozval. ,,N-Natsu..." ,,Hm ?" Otočil jsem se a následně se zarazil. Držel v rukou můj mobil. ,,Myslel jsem že je... Ty parchante co si udělal ?!" Z očí mi šlehaly blesky, on určitě něco řekl mému kotěti. Jinak by se neptal na to co mezi námi je. ,,N-No..."

Ununderstood ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat