Ununderstood ✔️

39.Teplo domova

Venku jsme byli ještě asi dvě hodiny. Dokonce jsme si skočili i na horkou čokoládu, jelikož proč prostě ne. Jenže pak už nám začala být opravdu kosa a my se rozhodli dojet domů autobusem, pěšky by nám to trvalo další hodinu. Naštěstí to k nám jelo každých deset minut, takže jsme se rozklepaně rozvalili v poloprázdném autobuse. ,,Příště už mě na žádnou procházku nedostaneš." Zabručel jsem a snažil se jakkoliv zahřát. A to mám rukavice, čepici, šálu a celkově teplejší oblečení než on. Nechápu ho, on musí být tuplem promrzlý.

Opravdu už jsem mrzl, takže cesta autobusem byla oproti venku úžasná. Že já si ještě jako dítě musel hrát se sněhem... ,,Souhlasím. Dokud bude tahle tak zůstáváme v posteli." ,,S čokoládou a hromadou bombónů." řekl vesele Haru a já se zasmál. Čokoláda je odpověď na všechno. Po patnácti minutách jsme se konečně dostali na naší zastávku a opustili teplo autobusu. ,,Ts... Proč musí být v zimě taková zima ?!" Zabručel a začal mě táhnout za sebou. Jen jsem se pousmál. ,,Aby si moje koťátko mohlo na něco stěžovat." Ušklíbl jsem se a on se roztomile zašklebil a pokrčil nosánek. ,,Nejsem žádné kotě..." ,,Ale jsi a nevymluvíš mi to."

Musím mu taky vymyslet nějakou takovouhl e přezdívku. Radši jsem se o tom fakt nehádal. Před jeho domem jsme se rozloučili a já doběhl domů. Hned mě oválo teplo a já ze sebe spokojeně sundal tu padesátikilovou zátěž, jménem teplé oblečení. ,, Jsem doma !" zvolal jsem hned jak jsem vyšel z předsíně a kolem krku mi skočila Cana. ,,Haruuuu těšíš se už za ségrou ? V Americe jsem nikdy nebyla určitě to bude boží !" No jo vlastně...ta Amerika. ,,Jasně že se teším, kde je máma ?" ,,V kuchyni, už má pro tebe večeři."

Dostal jsem se domů a hned jak jsem se rozeběhl do obýváku k topení. ,,Co ty tady ?" Zeptal se překvapeně táta hned jak jsem tam  vběhl. ,,Řekněme že mě ten kluk naštval a tak jsme šli na chvíli ven s Haruem. Ale je tam fakt kosa." Vysvětlil jsem mu pak i to co se tam stalo. Byl rád že se to nevyhrotilo víc. ,, Já půjdu hned po večeři spát, takže si pak můžeš zapnout co chceš. Zítra ve tři ráno mi začíná šichta a já se chci prospat." ,,V pohodě, budeš chtít abych ti pak udělal něco k obědu, nebo si doneseš ?" Zeptal jsem se a on se pousmál. ,,V pohodě, k obědu ti tady zbyde guláš a k večeři si objednáme pizzu, co ty na to ?" ,,To se mi zamlouvá."

,,Mami ?" ,,Ano zlato ?" Podle hlasu jsem došel až do kuchyně, kde máma akorát nandavala brambory k masu. ,,Chtěl jsem se tě zeptat...Ty Vánoce u ségry... Musím tam ?" Zeptal jsem se nejistě a máma mi věnovala divný pohled. ,,Haru, vím že je ti osmnáct, ale jíst vajíčka týden v kuse nemůžeš a jíst instantní jídla je nezdravé. Navíc ani nevím jestli by jsi dokázal vůbec zapnout třeba pračku. Nenechám nám vyhořet barák jen protože se ti nechce." Řekla stručně a já se podrbal na zátylku. Na to jí nemám co říct. Vařit neumím a jsem rád že vím jak se zametá... ,,Mami, ale..." ,,Ne, máš deset vteřin na to aby jsi mi dal pádný důvod k tomu aby jsi neletěl. Počítám." Řekla přísně a já věděl že jsem v háji.