Ununderstood ✔️

47.Žárlivost

Devin ?! Jakože ten Devin ?! Ten tlustý kluk, kterého celou základku šikanovali a tak se v šesté třídě přestěhoval ?! No to si děláte... ,,Haru ty ses vzhledem vůbec nezměnil. Ale koukám že už nejsi tak odtažitý od lidí, když se tak schováváš za něj. Mimochodem, jsem Devin." Řekl s úsměvem a natáhl k Natsuovi ruku. ,,Natsu... Odkud se znáte ?" ,,Ze základky, chodili jsme společně do třídy a pár let spolu i seděli." ,,A-Ale jak si... Chci říct, že vypadáš úplně jinak..." Zamumlal jsem nevěřícně a on se zase rozesmál. ,,Víš, šikana se mě nezbavila ani na té další škole. Byl jsi něco jako můj vzor, vždycky jsi se za mě postavil. Řekl jsem si že se sebou začnou něco dělat. Ze 120ti kilového fracka je tohle dobrý posun, ne ?" Zaculil se a poukázal na své hubené, lehce vypracované tělo. Je pravda že když si vedle něj představím toho obézního kluka kterým byl, je takhle naprosto k nerozeznání. ,,Jo... To je."

Nelíbil se mi ten jeho pohled na Harua. Vypadá jako dravá zvěř co čeká na chvíli nepozornosti. ,,Víš, plánoval jsem tě navštívit když jsem přijel za rodinou. Klidně můžeme zajít někdy ven, co říkáš ? Taková menší procházka, nebo kino ještě nikoho nezabili, ne ?" A dost. Chytil jsem Harua za ruku a usmál jsem se na něj nejvíc falešně jak jen to šlo. Myslím že i slepý by poznal že toho kluka nemám rád. ,,To zní moc hezky. Ale my máme teď až do Vánoc plné ruce práce, že kotě ?" Oba s sebou trhli a jemu se mihlo v očích přesně to co jsem si myslel. Jsem pro něj konkurence, ale to mě nezajímá. Haru je můj a někdo jako on si nezaslouží ani minutu času navíc v jeho přítomnosti. ,,Pojď Haru. Takhle nastydneš." Řekl jsem už o něco mileji a a následně jsem ho propálil pohledem.

Moc jsem nepobíral proč se takhle propalují pohledy, ale naháněli mi hrůzu. ,,Jo..." Zamumlal jsem a víc jsem se na Natsua natiskl. Docela mi vadil Devinův pohled, ale tak dlouho jsme se neviděli, asi ho překvapilo to Natsuovo chování. Ale že mu takhle nadhodil že spolu chodíme ? Ts, to je pitomec. ,,No tak fajn. Ještě se ozvu Haru." Řekl s úsměvem černovlásek a se zamáváním mi zmizel z dohledu, jelikož mě Natsu táhnul k bazénu. Jen jsem sledoval jeho tvář, ve které se z nějakého důvodu utvořil patrný náznak vzteku. ,,Natsu no tak. Už se uklidni.".

,,Já jsem v klidu." Zabručel jsem a tím jsem promarnil další pokus o ovládánutí nervů. ,,Jistě, to vidím." Uchechtl se ironicky a já se na něj ublíženě podíval. Zrovna jsme se nacházeli na schodech mezi sprchama a bazénem, takže sem nešlo vidět. Zastavil jsem se a následně se na něj smutně podíval. ,,Promiň mi to. Ten kluk se mi nelíbí, kouká na tebe jako na kus žrádla a já z něj nemám dobrý pocit. Nechci ti bránit aby jsi se s ním bavil když jste byli přátelé." Oznámil jsem se sklopenou hlavou a on se kupodivu zasmál. ,,A já si myslel že jsem žárlivý na Nagisu, ale ty jsi úplně jiný level." Zasmál se a ze mě pomalu upadal ten utlačovaný pocit. Přitáhl jsem si ho do objetí a líbnul jsem ho na rty. ,,Miluju tě, ani nevíš jak. Ale i tak se od něj drž dál, alespoň trošičku... Prosím." ,,Taky tě miluju... A nemusíš se bát, nemám v plánu s ním nikam jít."