4.tělocvična

399 38 1
                                    

Zbytek dne na mě nepromluvil, což měl štěstí. Spokojeně se bavil se spolužáky a já si poslouchal písničky. Bylo mi tak lépe. Jakmile zazvonilo na konec poslední hodiny, vzal jsem si tašku a odebral jsem se ke skříňkám. Rychle jsem si pobral věci a chtěl vypadnout ze školy. Jenže problém byl, že hala byla přecpaná a já viděl přímo u vchodu tu partičku debilů z rána. Raději jsem se otočil na patě. Už loňský rok jsem zjistil že se dá v pohodě odejít ze školy přes tělocvičnu, jelikož ty jedny dveře jsou stále rozbité a dají se hezky otevřít. Proto jsem si to zamířil přímo tam.

Po zazvonění se celá třída vyhrnula pryč. Chtěl jsem jít taky, ale potřeboval jsem ještě na záchod, takže jsem jako první odešel vykonat svou potřebu. Když jsem odcházel do šatny, všiml jsem si Harua. Celý den jsem na něj radši nemluvil, ale připadal jsem si blbě. Chtěl jsem se mu omluvit, ale přišlo mi to takové nevhodné. Zalezl do nějaké chodby,  takže jsem se chtěl otočit a vyrazit domů, ale pak jsem si všiml té party z rána. Koukali a následně se i rozešli jeho směrem. Měl jsem z toho špatný pocit.

Došel jsem do prázdné tělocvičny. Tohle místo je tak klidné když tu neběhá parta idiotů honící se za míčem. Co mě zarazilo byl pohled na ty dveře. ,,Oni tam dali zámek..." Fňuknul jsem si pro sebe a došel jsem až k nim. Vzal jsem onen zámek do ruky a začal jsem si ho prohlížet, tohle neodemknu... ,,Ale ale ale... Kohopak to tu máme..." Otočil jsem se za hlasem Rickyho a smíchem těch jeho pošuků. ,,Co tu chceš." Odsekl jsem když přišel až skoro k mé maličkosti. Vážně...sice dělám bojové sporty, ale oproti němu co má metr osmdesát jsem jen párátko. ,,No, máme z rána něco nevyřešeno... Víš, nemám rád když mě někdo odmítá, ale to jsem ti už říkal..." Začal se ke mě ještě víc přiblížovat, jen jsem couval. Tenhle kluk nehraje fér. Je lepší se jemu a té jeho partě vyhýbat. ,,Můžeš si vybrat Haru, buď to uděláme hezké jen mě, nebo si to budeš moct taky užít..." Znechuceně jsem se na něj podíval. ,,Zapomeň ty prasáku." Sykl jsem a v tu chvíli jsem zády narazil na zeď.

On mě k té zdi přišpendlil. Jeho nechutné tělo se přilepilo na mé a jeho nechutný dech se odrážel od mého obličeje. Chytil mi ruce nad hlavou jednou rukou a tou druhou mi začal sahat pod tričko. ,,H-Hej ! Nech mě ty úchyle !" Skoro jsem to ani nedořekl a už se mi lepil na rty. Nespolupracoval jsem, naopak jsem se snažil bránit, ale moc to nešlo. Ten idiot mě zatahal za vlasy a když jsem pootevřel pusu tak zapojil i jazyk, bylo mi z toho zle.

Ununderstood ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat