Spokojeně jsem si zalezl do vany a blonďáček mě následoval. Jako vždy si ustlal na mé hrudi a spokojeně se zaculil. ,, Leží se ti dobrě ?" Zeptal jsem se a prohrábl jsem mu vlasy. ,,Hmm... Jako vždy." Řekl a zavřel oči. ,,Víš že to bude za chvíli rok co se známe ?" Uchechtl jsem se a on se na mě tak zvláštně podíval. ,,To už ? Utíká to nějak rychle..." ,,Jo .. tak mě napadlo... Kdy řekneš mámě že jsme spolu ? Marika už to stejně ví." Zabručel jsem a on svraštil obočí. ,,Natsu, přemýšlel jsem o tom, vážně. Chtěl jsem to už párkrát říct, hlavně když jsem měl minulý měsíc dozadu ty horečky a ona tě za mnou nechtěla pouštět ... Jenže je tu prostě ten blok..." Řekl sklíčeně a já mu dal pusu do vlasů. ,,Nebuď smutný... Já to chápu. Jde mi hlavně o to, že si chceme udělat nějakou tu společnou dovolenou a známe tvojí mamku..."
,,Já vím... Zase mě nebude chtít pustit..." Řekl jsem a přetočil jsem se na břicho. ,,Natsu, miluju tě, jen se bojím že mi zakáže se s tebou vídat. Je schopná všeho. Navíc... Už slyším třeba babičky keci..." Rudovlásek se usmál a věnoval mi drobnou pusu na rty. ,,Taky tě miluju, proto na tebe nechci tlačit. Jen... Prostě se to někdy dozvědět musí, to víš." ,,Jo... Já vím.." Zamumlal jsem a zase jsem ho políbil. Byl jsem rád že mě chápe, ale na druhou stranu mě to taky štvalo. Hrát si u nás doma furt jen na kamarády mě nebaví... No, do dovolené času dost. Vždyť ještě ani nemáme vymyšleno kam by jsme jeli. Mámě to řeknu někdy později. Nejdřív jí na to musím nenápadně připravit ...
▶️
Pohled vypravěče:
Zbytek večera probíhal v naprostém klidu. Haru s Natsuem se po koupeli vydali do postele a po nějaké té chvíli oba bezstarostně usnuli. Po tak náročném dni se nikomu z postele nechtělo, ale neustále řinčí zvonek ráno přecijen někoho vyhnal z postele. Ten kdo to schytal byl Alex spící v obýváku, který se otráveně vydal ke dveřím. ,,Dob-" ,,Kde je Haru ?" Zeptala se osoba, kterou černovlásek viděl poprvé v životě a on jen rozespale zamrkal. ,,S Natsuem... Po schodech nahoru ty pokreslené dveře." Řekl a ustoupil na stranu, aby mohla ta osoba projít. Ony dveře našla téměř okamžitě a když je otevřela, naskytl se jí pohled na ty dva spící chlapce natisklé na sobě.
,,HARU ?!" Ozvalo se zařvání a já se se zabručením natiskl víc na Natsuovo hruď, než mi teda došlo komu ten hlas patřil. Já byl v mžiku probuzený a rychle jsem se posadil. Vzbudilo to i Natsua, ale to jsem teď neřešil. ,,M-Mami ?! Jak jsi se sem dostala ?!" Vyhrkl jsem a když se vražedně podívala na rudovláska vedle mě, kompletně jsem zrudnul. ,,N-Není to tak jak to vypadá !"
***
Aaaaaaahooooj :3 žiju ? Ne... Ale i tak vám nesu další kapitolky 😅
Teď ještě vydám jednu kapitolku a zítra vyjde poslední díl :,)
ČTEŠ
Ununderstood ✔️
عاطفيةHaru a Natsu. Původně dvě naprosto odlišné povahy se sejdou na jednom místě. Z chyby vytvořené náhodou, se celý jejich vztah zvrtne a přetvoří na něco úplně jiného. *** I když mám tenhle příběh rozepsaný už strašně dlouho, naprosto nevím jak to pops...
