Ununderstood ✔️

71.

⏭ TIME SKIP

Uběhli dva měsíce od Vánoc a já započal ráno jako každý den... Šmírováním Natsua před běháním. ,,Haruuuu ? Máma říká že máš pohnout." Ozvalo se zpoza dveří a já si povzdechl. ,,Jo prosím tě." Zabručel jsem a konečně jsem odtrhl pohled od klučiny bydlícího hned naproti mě. Jen ve slipech, zabalený v županu, jsem si to odkráčel do pokoje, kde už seděla malá sestra u stolu a máma stála u sporáku. ,,Takže ? Už se dozvím co za úžasnou návštěvu to k nám dorazí na snídani, že jsem musel v sobotu ráno vstávat v tak nekřesťanskou hodinu ?" Zeptal jsem se a následně si unaveně zívl. Neměl jsem v osm ráno fakt na nikoho náladu. ,,Ne, tahle návštěva si vyžádala, abych ti o ní neříkala." Prohodila a dál se věnovala té divně vypadající hmotě na pánvičce. Jen jsem nespokojeně zabručel a opřel si hlavu o ruku, když v tu chvíli se domem rozezvonil zvonek. ,,Ještě je brzo... Někoho čekáš ?" Zeptala se máma a já pokrčil rameny. Vydal jsem se ke dveřím a s milým překvapením jsem zjistil, že je to právě Natsu.

,,Ahoj..." Řekl jsem s úsměvem a nahlédl do domu. Když jsem se ujistil že je jeho máma i ségra v nedohlednu, sklonil jsem se pro pusu. ,,Ahojky, co ty tady ?" Řekl nadšeně a to mi zvedlo náladu ještě víc. ,,Půjdu za chvíli do práce a vím, že tam budu až do večera, takže jsem si řekl že se stavím. Viděl jsem tě totiž v okně." Uchechtl jsem se a on protočil očima. ,,Jen pojď dál. Brzo má stejně přijít ta návštěva." Jen jsem kývl, zul si boty a s Haruem jsme vešli do domu. ,,Dobrý den." Pozdravil jsem hned jak to bylo možné a jeho mamka se na mě usmála. ,,Natsu, ahojky. Nedáš si s námi snídani ?" ,,Ne, děkuji. Už jsem snídal." Řekl jsem s úsměvem a ona akorát vypla plyn. ,,Ale no tak... Copak by sis dal ?" Vašeho syna... ,,Opravdu nic, děkuji. Snažím se teď jíst... Kvalitnější stravu."

Moc dobře vím, na to to přerostlé poleno myslí. Jakmile totiž myslí na úchylárny, stojí doslova jako prkno. ,,Mami, prostě nic nechce. Jdeme na chvíli nahoru, zavolej mě až přijedou. On jde stejně za chvíli na brigádu." Řekl jsem a tím jsem svého přítele zachránil z jejích spárů. Hned jak jsem ho dotáhl do pokoje, vtáhl si mě do polibku. ,,To bych si nechal líbit..." Zavrněl jsem a následně jsem spojil naše rty ještě jednou. Ucítil jsem jeho ruku, jak mi přejíždí od krku přes rameno až k pasu, čímž odhalil další část mé kůže. ,,Doufám, že se takhle odhaluješ jen přede mnou." Zavrněl s úsměvem a já povytáhl obočí. ,,To ty mě tady svlékáš... I když... Jsi jediný komu bych to dovolil." Prohodil jsem a víc jsem se na něj natisk. Rudovlásek chtěl očividně něco říct, ale v tu chvíli se rozrazily dveře a my oba stuhli. ,,Haru ! Hádej kdo je tady !"