Ununderstood ✔️

30.Žárlivost

O tři měsíce později
⏭

,,Haru pohni, nestihnem autobus !" Zakřičel jsem na blonďáčka běžícího z domu. ,,Jo furt..." Je zima a napadl první sníh. Dneska je poslední den školy a pak už volno ! Konečně ! S Haruem se z nás stali za tu krátkou chvíli skvělý přátelé. Jsem za něj strašně rád a myslím že je rád i on. Podle všech se víc začlenil a přestal být tak nepříjemný na ostatní, právě díky mě. Těší mě to. Od toho záchvatu ve škole o tom nemluvíme, ale taky se to nikdy naopakovalo. ,,Tak pojď ty slimáku." Uchechtl jsem se a následně jsem schytal ránu loktem do boku. ,,Neříkej mi tak, zaspat přece může každý." Nafoukl se, ale to už jsme oba šli směrem k zastávce. Chci svojí motorku... Chybí moje moje dvoukolové miminko...

Dneska jsem trochu zaspal, chtěl jsem zůstat zahrabaný ve snu s perníčkama a cukrovím, ne jít do téhle nechutné zimy. ,,Natsu, už zase slintáš nad motorkou ?" Uchechtl jsem se, jelikož byl zase mimo. Co jsem tak pochopil tak bez motorky nedá ani ránu. Přísahám že jsem viděl, jak dva dny dozadu seděl v garáži a četl té motorce knížku ! To není normální. Stále se na to snaží vymlouvat, ale já viděl své. ,,Ehm... Možná..." Zamumlal a podrbal se ve vlasech. Jsem oproti němu jak eskymák. On má jen bundu, zatímco já mám bundu na lyže, kulich, šálu i rukavice, a i tak je mi zima ! Jak to dělá...

Musel jsem se pousmát, zná mě jak své boty. ,,Není ti náhodou zima ? Přijde mi že máš dneska nějak málo vrstev oblečení." Pošťouchl jsem ho a on se uraženě nafoukl. Je roztomilý... ,,Ts... Je zima, očividně je vidět že jsi přibral když je ti tak teplo." Rýpl si zase on a takhle to pokračovalo až k autobusové zastávce. Už z dálky jsme viděli ten autobus přijíždět, takže jsem byl rád že jsme to stihli. Jako vždy na pětce v zadní části autobusu seděli
Yugiko, Ryu a Nagisa. Ten si nás všiml první. ,,Oi ... Natsu, Haru ! Pojďte k nám." Usmál se a zamával nám.

Natsu se na mě s úsměvem podíval a pak se rozešel k nim. Jako vždycky když jedeme busem mě pustil k okýnku a sám si sedl mezi mě a Nagisu. Jako, už jsem si na společnost těhle tří celkem zvykl, ale i tak na nějaké přehnané doteky nejsem. Navíc mě štve, jak se poslední dobou Nagisa motá kolem Natsua. Nevím proč, nejsme spolu a řekli jsme si svoje... Ale i tak jedna moje část doufá v to že mě má Natsu stále alespoň trochu rád. Já jeho mám...Ale nechci mu to říkat, bojím se že mě odmítne. Že řekne, že už jsem ho třeba omrzel, nebo tak něco. Zatím mi tohle stačí. Máme mezi sebou skvělý vztah a nehodlám ho ničit. Navíc ... Nebrání se když ho chci třeba obejmout, nebo jsme u sebe na návštěvě ... Občas spolu jen tak v objetí koukáme na filmy, nebo podobně... ,,Natsu, ta přespávačka teda platí jo ?" Zeptal se ho nadšeně Nagisa a objal ho kolem ramen. Z tohodle mi cuká oko. ,,Jasný, to bych si přeci nenechal ujít." Ts... Mohl bys Natsu, vůbec by mi to nevadilo...