Ununderstood ✔️

18. Chvíle klidu

Když jsem zjistil že je u mě zrovna on, z nějakého důvodu se mi ulevilo. Přitáhl si mě do obětí, které jsem mu opětoval. Jeho slova se mi uležela v hlavě a do očí se mi zase nahrnuly slzy. Cítím se před ním tak slabý, ale zároveň v bezpečí. Nechci aby mě viděl v tomhle stavu, ale zároveň nechci nic jiného, než aby tu byl se mnou. ,,A co když jo... K-Každý mě zatím o-opustil." Řekl jsem tiše a upevnil jsem svůj stisk. Nechci aby odešel...

,,Slibuju že dokud budeš potřebovat, tak tu pro tebe budu." Řekl jsem s úsměvem na tváři a pokračoval v jeho utěšování. Když se po chvíli uklidnil a jeho dech se ustálil, zjistil jsem že u mě usnul. I s ním v náručí jsem se postavil a odešel jsem do pokoje, kde jsem ho položil na postel. Měl jsem jí velkou, takže nebyl problém s místem. Rychle jsem ještě zaběhl do kuchyně pro ten čaj a vzal jsem rovnou i čokoládu ze skříně. Vyběhl jsem po schodech a zamířil k sobě do pokoje. Haru seděl v posteli a popotahoval. To moc dlouho nespal.

Cítil jsem se u něj hezky a i když jsem byl v takovém polospánku, všechno jsem vnímal. Když mě položil na postel tak někam utekl. Posadil jsem se a začal jsem přemýšlet jak jsem se sem vůbec dostal. Pamatuju si jen že jsem dostal záchvat v šatnách když jsem volal se Sam, ale pak už nic.... Počkat, já mám furt plavky ? Sa-sahal na ... Bože to je trapný...musím se mu pak omluvit. Jsem neschopný a dělám mu jen problémy. A to ho znám tak krátce... Moc jsem si na něj zvykl, nosím lidem smůlu. Měl bych si od něj držet odstup stejně jako od ostatních... Ale to se mi moc nechce... Doháje já mám snad krámy ! Po chvíli se ve dveřích objevil právě Natsu. Nesl dva hrnky a čokoládu. ,,To jsi toho moc nenaspal." Uchechtl se a u postele mi podal hrnek s čajem. ,,D-Díky... Nemůžu usnout." Nějakým způsobem jsem se snažil pousmát, ale něco mi v tom bránilo.

Něco ho trápilo. Sedl jsem si na postel k němu a dal jsem mu ruku na čelo. ,,Jsi úplně vařící. Vypij ten čaj a koukej ležet. Musíš se vypotit." Řekl jsem starostlivě, ale on jen zavrtěl hlavou. ,,N-Nejde to..." Řekl tiše a zadíval se na hladinu čaje. ,,Máš noční můry že ?" Jen kývl a zkousl si ret. Vypadal roztomile, ale to šlo teď stranou. ,,Jestli chceš, můžu tu být s tebou. Zapneme si nějaký film a když usneš tak usneš, ano ?" ,,Tak jo." Zamumlal a usrkl si z hrnku. Já jsem zapnul televizi co mám v pokoji a najel jsem na Netflix. ,,Tak co tam pustíme ? Máš něco v oku ?" Haru projel pohledem těch pár filmů a zapřemýšlel. ,,Je tam Na vlásku ?" ,,Není to ta pohádka o té holce s dlouhýma vlasama a žábou ?" ,,Je to chameleon." Řekl uraženě a pak zrudnul. ,,Když ono je to fakt hezký a jsou tam pěkné písničky..." Zabrblal a já se jen uchechtnul. ,,Tak dobře." Pustil jsem to, v pokoji jsem zatáhl závěsy a zahrabal jsem se pod peřinu vedle něj. Hezky jsem si ho přitáhl do obětí a uvelebil se. Byl celý rudý, ale kupodivu nic nenamítal, takže jsem se jen usmál a sledoval dění v televizi.