Ununderstood ✔️

36.Nagisa

Tátovi jsem všechno řekl a pak mě ještě s poznatkem, ať nedělám blbosti, pustil. S batohem na zádech a kafem v ruce jsem vyšel ven kde zrovna Nagisa s někým volal. Podle všeho mluvil se ségrou. ,,Takže jdeme ?" ,,Jasný. Tímhle zahajuji první den prázdnin !" Zajásal modrovlásek a vydal se na cestu k jeho domu. Chybí mi moje motorka...

V klidu jsem se procházel ulicema zasněženého města se sluchátky v uších. Nenáviděl jsem vánoční koledy, takže poslouchat moje ohrané písničky byla lepší volba. Z mého imaginárního pěveckého vystoupení mě vytrhl dotek na rameni. Už jsem chtěl kopnout, ale včas jsem si všiml že to je Yugiko a za ní stojí Ryu. On má vlastně tady v centru vlastní byt. ,,Haru, promiň, ale ty jsi vůbec nereagoval." Řekla Yugiko s mírným úsměvem a já se jí jen v klidu zeptal o co jde. ,,Haru, ty a Natsu jste dobří přátelé. Řekni mu prosím ať se drží dál od Nagisy." ,,Cože ? Proč jako ?" Zeptal jsem se nechápavě a to už se do toho vložil i Ryu, který se, kromě ní, s nikým moc nevybavuje. ,,Protože Nagisa je parchant a city ostatních ho nezajímají."

Asi po půl hodině jsme došli k němu. ,,Takže tady nikdo nebude ?" ,,Ne, jsme tu sami. Rodiče jsou pryč a Yugi spí u Ryua." Řekl nadšeně když si zul boty. ,,Kouknem na něco, nebo zapneme hru ?" Zeptal se ještě dodatkově a já se zamyslel. ,,Možná bude dobrý si něco pustit. Uděláme si něco k zobnutí a hrát si můžeme večer." ,,To je pravda." Zamumlal a zmizel mi z očí. Co mu zase je ?

,,Jak to myslíš že ho nezajímají city ostatních ?" Zeptal jsem se zaraženě a Yugiko si prohrábla vlasy. ,,Jsem jeho ségra, neříká se mi to lehce, ale mám ho na očích každý den. Vidím jak se chová a on je momentálně Natsuem naprosto posedlý." ,,Posedlý ?" ,,Nagisa si vždycky najde terč na který se zaměřil. Zkoušel na to tebe, pak i na mě když jsem začal chodit s Yugiko a teď už i na Natsua." Oznámil Ryu a já se znepokojeně zamyslel. Je pravda, že když to zkoušel na mě, prostě jsem ho párkrát poslal do prdele a bylo to, ale tohle Natsu neudělá. Na to je to až moc hodný člověk. ,,Haru, Natsu nás neposlechne, ale tebe by mohl. Jenom mu řekni ať si dává pozor."

,,Já udělám popcorn a ty vyber film, mě je to jedno." Řekl jsem a odebral jsem se do kuchyně. Pytlík jsem hodil do mikrovlnky a ještě jsem nám oboum nalil do sleniček colu. Hned, jak se popcorn vypraskal, jsem ho přesypal do misky a společně s pitím jsem ho odnesl do obýváku. Nagisa s sebou trochu trhl, ale jinak se jen usmál a tiše poděkoval. Film už byl připravený, takže jsme se oba rozvalili na gauči jak vorvani. ,,Já vlastně zapomněl odepsat Haruovi..." Zamumlal jsem pro sebe a začal jsem hledat telefon v batohu, kde jsem ho ale nemohl najít. ,,Hledáš něco ?" Zeptal se Nagisa a stopnul film. ,,Jo, chtěl jsem někomu odepsat, musel jsem nechat telefon doma." Řekl jsem trochu otráveně a Nagisa se nabídl že mi prozvoní. Když bylo i po prozvonění v pokoji ticho, prostě jsem to vzdal. Promiň lásko, napíšu zítra.