Ununderstood ✔️

40. "Nemoc"

,,Ne, máš deset vteřin na to aby jsi mi dal pádný důvod k tomu, aby jsi neletěl. Počítám." Řekla přísně a já věděl že jsem v háji. Nemůžu jí říct že s Natsuem chodím. Kleplo by jí. Dobrý měsíc jsem jí vysvětloval že to, co jí Marika nakukala, se nikdy nestalo. Ano, Marika mě opravdu práskla a ještě přitvrdila. Máma dobrý týden drhla gauč... Nebudu rozebírat co všechno se dozvěděla. ,,No... Jde o to, že Natsu strašně těžce onemocněl a jeho táta je furt v práci a nemá se o něj kdo postarat. Nechci aby byl na Vánoce sám a ještě k tomu nemocný. To snad chápeš ne ? Přeci ho tu jako jeho nejlepší kámoš nemůžu nechat..."

Táta si se mnou po večeři chvíli povídal a v půl osmé si zalezl do postele. V televizi nedávali nic zajímavého, takže jsem se přesunul do svého pokoje. Zrovna když jsem zapojoval xbox do televize co tu mám, mi přišla zpráva od Harua. "Jsi strašně nemocný a nedokážeš se o sebe normálně postarat. Jo a nechodíme spolu, jo ?" Absolutně jsem to nechápal. Vždyť mi nic není. V tu chvíli už mi volal. Nebyl jsem si moc jistý co měla ta zpráva znamenat. ,,Haló ?"

Máma mě donutila zavolat Natsuovi, jelikož mi vůbec nevěřila. Rychle a nenápadně jsem mu poslal zprávu a pak, když přišla máma, jsem mu zavolal. Musel jsem to mít nahlas, tak aby ho i ona slyšela. ,,Haló ?" Ozvalo se a máma mě propálila pohledem. ,,Ahoj Natsu, jak ti je ? Doufám že sis udělal ten zábal na krk jak jsem ti říkal." snažil jsem se upřímně usmát. Chvíli bylo na druhé straně ticho, ale pak si Natsu kýchl. ,,Eh, promiň. Jo, zábal mám a ležím v posteli. Díky ta ten typ s tou polívkou, ale budu si jí muset udělat zítra. Nemám na to věci, takže budu muset nakoupit." Dořekl a následně se rozkašlal. Je to fakt herečka. Podle mamky ustaraného pohledu mu to žere... Nebo že by to kašlání nehrál ? Nezní to hezky.  ,,Lež hlavně v teple, ano ? Pak ti ještě napíšu." ,,J-Jo, díky kámo." ,,Bez problémů. Čauky." Řekl jsem a uvnitř jsem se usmíval, protože máma usilovně přemýšlela a to je dobré znamení.

Doufám že byl můj herecký výkon dostatečný. Nevím proč mi takhle volal a tohle chtěl, ale tak snad to bude v pohodě. Jakmile jsem si zapl hru na xboxu, zavolal mi Haru. ,,Ahoj zlato." Řekl vesele a já se pousmál. ,,Ahojky, tak co to mělo znamenat ?" Zeptal jsem se vesele a vybral jsem si auto se kterým budu závodit. ,,Promiň že to bylo tak narychlo, ale zahrál si to skvěle. Máma mi tady dovolila zůstat na Vánoce, takže do Ameriky nejedu a zůstanu tu s tebou !" Z jeho hlasu šla slyšet radost a to nemluvě o mě. Neodjede a bude tu ... Kvůli mě...

,,Kotě jsem nadšený, ale to si nemusel dělat. Vždyť jsi ségru už dlouho neviděl a navíc jsi měl možnost cestovat." Řekl vesele, ale zároveň trochu utrápeně a já se pousmál. ,,Kdybych nechtěl, tak to neudělám. Navíc jsi teď straaaašně nemocný a já se o tebe budu muset postarat." Řekl jsem pyšně a on se na druhé straně zasmál. ,,A nebude to naopak ? Já jen ... Umíš vůbec vařit ? Nikdy jsem neslyšel že by jsi o tom mluvil." Řekl a já trochu zrudl, což on logicky vidět nemohl. ,,No... Tak existuje spoustu druhů čínských polívek...."