Ununderstood ✔️

54.objednávka

Natsu vypadal spokojeně, za což jsem byl rád, takže jsem ho hned jak zalezl následoval. ,,Za chvíli přijde pro objednávky. Tady to funguje tak, že když něco potřebuješ, zataháš tady za zvonek. Je to tu fakt super." ,,Je to pecka, nikdy jsem takhle nikde nebyl." Pousmál se a poklepal na místo vedle sebe, kam jsem se spokojeně posadil a opřel se o něj. ,,Víš... Jsi první koho jsem sem zatím vzal. Beru tohle místo jako svojí oázu. Prostě místo, kde jsem jen já a můžu tu být sám sebou...T-Teď... Tu chci být s tebou." Oznámil jsem tiše a zabořil jsem mu hlavu do ramene, jelikož mi to přišlo celkem trapný. On mě políbil do vlasů a obmotal ruce kolem mého pasu.

,,Jsem moc rád že jsi mi to tady ukázal kotě..." Řekl jsem s úsměvem a užíval si jeho přítomnost. ,,Já taky..." Zamumlal víc se na mě uvelebil. ,,Kde jsi vůbec k takovému místu přišel ?" Zeptal jsem se, ale když s sebou nepatrně trhnul, zpozorněl jsem. ,,No... Základka si na mě vyžádala svou daň, proto jsem sem utíkal. Připadal jsem si tu bezpečně." Prohlásil tiše a já si ho k sobě víc natiskl. ,,Už se ti nic nestane, to ti slibuju." Podíval se na mě milým úsměvem a se slovy "děkuju" se natáhl pro polibek. Ten přerušila až ta paní za závěsem oznamující, že nám něco nese.

Rychle jsem z něj slezl zrovna ve chvíli kdy nakoukla dovnitř. ,,Haru, tady vám nesu kousek medovníku, dělala jsem ho sama, tak doufám že vám bude chutnat. Jinak už víte co si dáte ?" Usmála se a já hodil očkem na Natsua. ,,Mockrát děkujeme... A já si dám asi normální Latte, co ty zla- Natsu ?" Nervózně jsem se ušklíbl a ignoroval jeho šťouravý pohled. ,,Já asi presso. Děkuji." ,,Jistě hoši, hned to bude." Usmála se a zmizela za závěsem. ,,Tak zlato jo ?" Ušklíbl se než jsem se stačil nadát, ležel na mě rozpláclý jak vorvaň. ,,N-Natsu ! Ty špeku jeden !" Zakňučel jsem, ale snaha o shození toho slona nepomohla. ,,Já ti dám špeka princezno..." Uchcechtl se a ještě víc se na mě natiskl. 

Nakonec jsem stejně vyhrál a ležel jsem mu na hrudi, zatímco on si hrál s mými vlasy. ,,Natsu ? Ty jsi mi vlastně nikdy neřekl jak jsi prožíval základku... Jak jsi to měl ? Musel si být celkem oblíbený, ne ?"
Musel jsem s sebou trochu škubnout, jelikož to upoutalo jeho pozornost. ,,No, ani bych neřekl..." prohlásil jsem nejistě a on si přestal namotávat mé vlasy na prst. ,,Tak jak to bylo ? Nechci na tebe tlačit, nebo tak něco, jen by mě to zajímalo. Ty víš o mě skoro všechno a já o tobě téměř nic. Tedy, než jsi se sem nastěhoval. "Možná bych mu to měl všechno říct, přeci jen je pravda že mi toho o sobě řekl hodně. ,,No, ono je to složitější..." Nadhodil jsem s povzdechem a následně se posadil, abych na něj měl hezký výhled. ,,Víš... Všechno se to začalo hroutit když jsem nastupoval už do druhé třídy..."