44.Domluva

256 23 7
                                    

Ráno jsem si trochu pospal, takže jsem si hned zanadával, že jsem nestihl šmírovat Natsua při ranní rozcvičce... Stala se z toho už taková rutina. Musím ho donutit chodit běhat později, alespoň o tom víkendu. Sáhl jsem po mobilu na kterém svítilo pár zpráv od Sam a mého přítele. Zajímalo by mě, jestli se za tu dobu ozval Nagisa... Rozklikl jsem si první chat s Natsuem, přál mi dobré ráno a poslal taky fotku před cvičením, kterou jsem si hned uložil. Odepsal jsem mu to co jsem měl a pak jsem se vrhl na odepisování mé kamarádce.

Bylo asi půl desáté když mi přišla zpráva od Harua, ale to jsem v podstatě nepochytil. Zrovna jsem totiž pomáhal tátovi nosit věci do auta. ,,Takže budeš pryč týden ?" ,,Jo, pak už budu muset zase do práce. Kdyby cokoliv tak hned zavolej, ano ?" ,,Jasně, o to se bát nemusíš. Jo a pozdravuj Micky a spol." Táta se pousmál a poklepal mi ba rameno. ,,Neboj, budu. Navíc, pokud si dobře pamatuju, brzo budou jarňáky. Můžou přijet, alespoň poznají Harua a ty se s nima zase uvidíš." ,,To je pravda. No, běžím domu, je tu kosa, měj se a jeď opatrně."

Sešel jsem dolů kde jsem našel Canu s nějakou tou její kamarádkou a mámu v kuchyni. ,,Ahoj..." ,,No ahoj, už jsem vyřadila Marice že nepřijedeš. Prý máš příště vzít i jeho, ale že to tentokrát přežije." Pousmála se a já na ní radši taky. Přemýšlím jaký by na to měla názor kdybych jí oznámil že je vlastně něco víc než jen kamarád. Tyhle myšlenky jsem radši zase zahnal, zatím jí nic říkat nemusím.
,,Fajn... A budete tam teda na týden, jo ?" ,,Jo.. Fakt doufám že to tady nepodpálíš..." ,,Mamiii, věř mi alespoň trochu !"

Když táta odjel tak jsem s sebou flákl na gauč. Řekl jsem si že zkusím Harouvi zavolat, ale nakonec jsem mu jen napsal. Pokud vím, tak jeho máma se ségrou odjíždí až zítra.

N: Kotě já se nudím 😫
H: Táta už ti odjel ?
N: jo ... Ty přijdeš asi až po obědě že ?
H: Jo, ale na odpoledne nic nemám. Máš něco v plánu ?
N: no... Co si jít třeba zaplavat ? Dlouho jsme nebyli
H: To by bylo fajn
N: Paráda ^^ co takhle v jednu v mě ? Stíháš to ?
H: Bez problémů ;)

Nadšeně jsem odložil telefon a běžel si připravit plavky a jiné potřebné věci. Já vím že je teprve deset, ale i tak se teším.

Oznámil jsem mámě že si po obědě půjdu zaplavat a pak jsem si zalezl do pokoje. Oběd bude až za dlouho, takže jsem si lehl do postele a vzal jsem si k sobě noťas. Chvíli jsem přemýšlel co si pustit, ale nakonec jsem si zapl spidermana a zakoukal se. Miluju spidermana... ,,Haruuu je jídlooo." Ozvalo se z chodby a já si stopl film. ,,Už letím." Zavolal jsem a mrknul na hodiny. Je deset minut po dvanácté, to stíhám.

Ununderstood ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat