Moji zachránci ze Shutoku (KnB)

Kapitola 31

Upřímně jsem se v tu chvíli vyděsila. Prosím, ať si to uMidorimy ještě víc neposeru! „Nooo..." Začal Aomine.„Moment!" Přerušila jsem ho okamžitě. „Vlastně ani nevím, jestli to chci slyšet, aspoň teď. Musím se na to psychicky připravit!" Prohrábla jsem si rukou vlasy, otočila se na místě a odešla do kuchyně za Kiyoshim. Ten si všiml mého znepokojeného výrazu. „Copak? Už ses dozvěděla o tom tanečku na Aomineho klíně?" Ztuhla jsem na místě. Prosím, ať se hned teď proměním v sochu! Hlavou mi problesklo pár vzpomínek z noci. Jak tancuju před Aominem a kroutím se, jako při striptýzu, pak chuť cigarety v mých ústech, polibek mezi Yukiko a Yuyou.Ježíš, co jsme to vyváděli? Sedla jsem si na zem a přemýšlela, až se ze mě kouřilo. Viděla jsem sebe a Aomineho, jak mám nohy obmotané kolem jeho pasu a jak mě tiskne ke zdi, jeho ruce na mém zadku. Ne, ne, ne! Ale na žádný náš polibek jsem si nevzpomněla. Bože, hráli jsme flašku na úkoly! Který blbec kdy tuhle věc vymyslel! Zadal se úkol, co jeden člověk druhému musí udělat a pak se dvakrát točilo lahví. „Takže taneček na klíně."Konstatovala jsem potichu. Kiyoshi se na mě zazubil. Evidentně se mým zděšením bavil. Otočila jsem se směrem k chodbě a pořádně se nadechla. „Aomine Daiki!" Zařvala jsem na celý byt. Za chvilku se za rohem objevil a podíval se na mě. Zvedla jsem se na nohy, prošla kolem něj a čapla ho za ruku. „Pojď se mnou." Vtáhla jsem ho do ložnice. Nikdo tam nebyl. A zavřela jsem dveře. Přistoupila jsem k němu a ukazováčkem mu píchla do hrudi. „Okamžitě mi řekni, co se stalo. Něco málo si pamatuju a vůbec se mi to nelíbí." Aomine si povzdechl a přesunul se k posteli, kam si následně sedl. „Tak co chceš vědět?" Řekl znuděně. „Všechno." A připravila jsem se na nejhorší. Opřela jsem se zády o dveře a založila ruce na prsou. Aomine si trochu zanadával, ale spustil. „V noci jsi mi volala. Bylo asi kolem druhé ráno." To souhlasí, na to si ještě vzpomínám. S Yuyou jsme si řekli navzájem číslo a tolikáté telefonní číslo jsme museli vytočit. Toho dotyčného jsme pak museli vytáhnout ven, jinak jsme museli za trest vykouřit 5 cigaret. Moje číslo vyšlo na Aomineho, zatímco Yuyovo na bráchovo. „Křičela jsi do telefonu, že ses zranila. Pak jsi mi řekla, kde jsi. Mezitím jsem zavolal Kagamimu, kdyby bylo potřeba víc rukou, ale nakonec jsi byla v pořádku a už v tudobu pěkně opilá, stejně tak Miyaji. Gymnastka už byla s váma."Aha, to myslí asi Yukiko. „Nenapadlo nás s Kagamim nic jiného, než vás vzít k němu. Nikdo jste nechtěli domů. U něho jste, nevím odkud, vytáhli několik lahví. To už přišel i druhý Miyaji. Pak jsme hráli toho twistera. To už jsme pili všichni. Pak někdo navrhl hrát na pravdu a úkol, z čehož se časem vyvinuly jen úkoly." Na chvilku se zastavil. Já jsem přikývla. „Ze začátku to byly samé blbosti, nic hroznýho. Později došlo na úkoly typu: Vylij na toho druhého sklenici vody, vykuř cigaretu a kouř vdechni někomu jinému do pusy..." Jo, tu cigaretu jsem chytla já, myslím, že s Yukiko. „Zatancuj pro toho druhého sexy taneček." Pokračoval. V tu chvíli se do mě Aomine provrtával pohledem. „Takže jsem tancovala já pro tebe." Souhlasně přikývl. „A takhle to pokračovalo, dokud většina z nás neodpadla." A tady zastavil. „Aha." Řekla jsem jednoduše. „Takže ta scéna, kdy si mě opíráš o zeď, se vůbec nestala." Aomine zavřel oči a chvíli mlčel. „Promiň, nechal jsem se unést. Ten tvůj tanec mě dost rozdováděl. Všichni už napůl spali a ty ses pořád vlnila v rytmu hudby, už jsi taky moc nevnímala. Chytil jsem tě zezadu kolem pasu a přitiskl k sobě. Ty jsi pořád vlnila boky a já myslel, že ti to nevadí. Otočil jsem si tě k sobě a vysadil ze země. Mělo mi v tu chvíli, kdy ses mě ptala, kde mám brýle, dojít, že ani nevíš, že jsem to já. Když jsem tě přitiskl na tu zeď, tak... tak jsi vypadala spokojeně. Chtěl jsem tě políbit, ale tys mě oslovila jako Midorimu." Zírala jsem na něj jak na nová vrata od chlíva, jak by řekla Maya. Aomine se opíral lokty o kolena a díval se do země. „Tak jsem tě pustil. Odešel jsem z pokoje, a když jsem se vrátil, už jsi spala na posteli."Takže jsme se ani nepolíbili! Spadl mi kámen ze srdce. Mno, Midorima by asi i tak zuřil, ale tohle bylo pořád lepší, než jsem čekala, až na ten taneček. Vydechla jsem si a sesunula se na zem. „Díky bohu." Řekla jsem nahlas. Aomine zvedl pohled od země a zmateně se na mě díval. „Díky bohu?" Zeptal se mě.Podívala jsem se na něj a usmála se. „Myslela jsem, že to dopadlo hůř. Jsem ráda, že ses ovládl, když jsem toho nebyla schopná já." Aomine se ironicky pousmál. „No, moc jsem se asi taky neovládal, ale co ti tu říkám, je pravda. V tom mi můžeš věřit." Někdo začal bušit na dveře. Kagami se chtěl převléknout. Naposledy jsem se pousmála na Aomineho. „Tak tohle máme vyřízený." Oba jsme se zvedli a otevřeli dveře.