Mé těhotenství se nakonec nepotvrdilo. Měsíčky jsem nedostala v důsledku velkého stresu a nedostatku spánku. Kdybych byla těhotná, bylo by to mnohem jednodušší...
První 3 týdny mi volal Shintaro každý den. Nebrala jsem mu to. A ani nikdy potom.
...
...
...
Ve skříni jsem našla jednu Shintarovu zapomenutou košili. Oblékla jsem si ji. Jinak jsem nemohla usnout.
...
...
...
Skoro jsem nejedla. Neměla jsem hlad. Nechtěla jsem jíst, nechtěla jsem pít, nechtěla jsem nic.
...
...
...
Všichni mi najednou volali. Ať mi dají všichni pokoj. Nebrala jsem to.
...
...
...
Shintarova košile už ztrácí jeho vůni, přestala jsem ji nosit. Položila jsem si ji vedle sebe na postel a sem tam ji jen objala.
...
...
...
V mém životě teď není žádné světlo, jen tma. Jako v mém pokoji. Žaluzie mám neustále zatažené. Skoro nevycházím ven. Už skoro ani nevím, jak vypadá slunce.
...
...
...
Shintaro mi volá ob den. Už několikrát jsem to málem zvedla, ale nakonec jsem telefon odhodila do nejvzdálenějšího rohu pokoje.
...
...
...
Prosím, lásko, vrať se. Čekám tu na tebe.
...
...
...
Nevrátil se. Pokusila jsem se otupit svůj mozek vínem. Pomohlo to.
...
...
...
Prohlédla jsem si naše společné fotky. Bohužel jich moc není. Jsme tam tak šťastní. A kde jsme teď? Každý na druhém konci světa.
...
...
...
Shintaro mi nechal několik hlasových vzkazů. Neposlechla jsem si je a rovnou je vymazala.
...
...
...
„Slečno Watanabe, jestli neuděláte následující zkoušku, budete z univerzity vyloučena."
...
...
...
Nepotřebuju školu. Potřebuju jen Shintara.
...
...
...
Znovu jsem si otevřela víno. Akorát jsem si nalila třetí skleničku, když zazvonil zvonek. Kašlu na zvonek. Kašlu na toho, kdo je za dveřmi. Zvonek ale zvonil dál a nepřestával. Přehodila jsem si přes hlavu deku, abych ten otravný zvuk utlumila. Zvonek zvonil dál.Odhodila jsem ze sebe deky. Měla jsem na sobě jen kalhotky a volné tričko, ale bylo mi to fuk. Byla jsem rozcuchaná, nenamalovaná, ale ani to mě nezajímalo. Otevřela jsem rozčíleně dveře.
ČTEŠ
Moji zachránci ze Shutoku (KnB)
FanficDo Japonska jsme se s rodinou přestěhovali před dvěma lety. Moc jsem si na tuto zemi zatím nezvykla. Za tu dobu jsem si ale našla přítele, Makotu. Chodili jsme spolu 3/4 roku. Náš vztah byl ze začátku jako z pohádky. Jeho přetvářka ale nevydržela dl...
