Moji zachránci ze Shutoku (KnB)

Kapitola 57

Ráno na mě Midorima čekal před domem, hned u dveří. Ani jsem ho nestačila pozdravit a už mě líbal. Obmotala jsem mu ruce kolem krku a on si mě vysadil do pasu. Vlezl se mnou zpět do domu a zamířil rovnou do koupelny.

„Shintaro, mamka a brácha jsou ještě nejspíš doma." Varovala jsem ho.

„Zdeňka jsem viděl odcházet." Byla jeho odpověď. Zamkl za námi dveře a přitiskl mě na stěnu. Jeho jazyk byl divočejší než kdy jindy.Hbitými prsty mi rozepnul sako a rozvázal mašli. Vše skončilo na zemi.

„Shintaro, na tohle nemáme čas." Odporovala jsem mu, ale rukama jsem hledala jeho pásek.

„Máš pravdu."Postavil mě na zem. Dřepl si přede mě. Přejel oběma rukama po mých podkolenkách a pokračoval výš. Nahmatal kalhotky a strhl je dolů. Rukama jsem mu zajela do vlasů a chytla je. Midorima se zvedl na nohy a pokračoval v líbání. Rozepnula jsem mu pásek a zip, stáhla mu přes boky kalhoty a boxerky. Midorima mě chytil po obou stranách za zadek a opět si mě vysadil k pasu, kolem něhož jsem mu omotala nohy. Opět mě přitiskl na zeď. Sáhl mezi naše těla a přitom se vrhl na má ústa. Ucítila jsem, jak se mi otřel penisem o klín. Skousl mi spodní ret a zároveň do mě prudce pronikl. Slastně jsem hekla. Zaklonila jsem trochu hlavu a Midorima se mi přisál na krk. Začal postupně přirážet a ve mně se hromadilo napětí a touha. Blížila se přílivová vlna extáze, která mi zalila celé tělo. V tu chvíli jsem otevřela oči a posadila se zprudka na posteli. Skoro jsem z ní i shodila noťas.

„Ježíši." Zakňourala jsem a plácla se rukama do tváří. Padla jsem zpátky na postel, překřížila nohy a zatnula snad všechny pánevní svaly. Nepomohlo to. Moje hlava byla plná Midorimy, který mi v koupelně vzdychal do ucha a ne a ne ho z té hlavy dostat. Venku byla stále tma. Podívala jsem se na mobil, kolik je hodin. Něco málo po čtvrté. Měla jsem dost času. Srdce mi zběsile tlouklo a bylo mi hrozné horko. Přikryla jsem si oči levačkou a pravou rukou sklouzla po košilce dolů. Trochu jsem si ji vyhrnula a rukou sáhla pod kalhotky. Zatímco jsem myslela na Midorimu jsem se dovedla sama k vyvrcholení.

----------------------------------------------------------------------

Stála jsem na chodbě u vchodových dveří a hypnotizovala kliku. Je přece blbost, aby stál venku před domem. Vždycky se potkáváme až na křižovatce. Sáhla jsem na kliku a pootočila ji. Dveře se otevřely, ale nikdo tam nestál. Zavřela jsem za sebou a vyrazila do školy. Po obvyklé době se ke mně připojil Yuya. Chvilku si mě prohlížel.

„Co je s tebou? Pohádali jste se s Midorimou?" Zeptal se mě nakonec. Míjela jsem pohledem kamínky na zemi a pokračovala v chůzi.

„Ne, nepohádali."

„Tak co se děje?" Nedal se Yuya. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli je Yuya ten pravý člověk, se kterým bych měla řešit svůj intimní vztah, ale když už ho mám po ruce. Odkašlala jsem si.

„Ehm...no...víš. Já a Shintaro jsme spolu... ještě nespali..." Začala jsem. Yuya povytáhl nevěřícně obočí.

„Chudák." Řekl. Dobře, myslím, že se mi do srdce právě zabodl šíp!

„Je mu 16! Chtěla jsem počkat na jeho narozeniny..."

„Které má...?"

„7. Července...ale asi už to nedávám. Zdálo se mi o něm tři večery za sebou a cítím se hrozně... no..."

„Nadrženě." Doplnil za mě Yuya. Skryla jsem si obličej do dlaní.

„Bože, musíš to říct zrovna takhle?" Vyšlo ze mě rozpačitě.