Moji zachránci ze Shutoku (KnB)

Kapitola 29

Midorima odhrnul další kus deky a přesunul se mi mezi nohy. Vzal mě kolem boků a stáhl si mě níž pod sebe. Košile se mi vyhrnula nad bříško. Automaticky jsem ho trošku zatáhla a vyklenula se. Midorima stále s rukama na kyčelních kostech se sklonil k mému bříšku a jemně ho políbil. Pupík mi obkroužil jazykem. Zavzdychala jsem jeho jméno. Klekl si zpátky a sundal si svetr přes hlavu a brýle položil na noční stolek. Zase měl košili. Miluju, jak v nich vypadá upraveně a dokonale. Kupodivu nebyla světlá, ale černá, jednobarevná, bez proužků.Chytila jsem ho za ní a přitáhla si ho ke svým rtům. „Jsi tak sexy v té černé, Shintaro." Zašeptala jsem mu mezi polibky. „Evo, já tě chci." Řekl mi do ucha a podíval se na mě. Oči mu žhnuly. Opět jsem mu vjela rukou do vlasů.„Shintaro..." Začala jsem. Vášnivě mě políbil a vnikl do mě jazykem. Byl v líbání pořád lepší a lepší. Nemohla jsem se jeho rtů nabažit. Stiskla jsem mu mezi zuby spodní ret a následně ho vsála. Jeho ruka mi přejela po boku trochu výš.Palcem se dotkl mého ňadra. Pak ji ale přesunul přes bok na záda.I tak ve mně ten dotek probudil impuls touhy. Chtěla jsem aspoň ještě trochu víc, když už ne všechno. Přejela jsem mu rukou od vlasů, přes tvář a krk a skončila u prvního knoflíčku.Nedočkavě jsem mu je všechny rozepnula a odhalila tak jeho hrudník a vypracované svaly. Mohla bych se udělat jen z pohledu na něj. Ruka mi sjela přes jeho prsní svaly, hrudní kost až k jeho břišákům. Když jsem mu přes ně přejela rukou, Midorima na chvíli zadržel dech. Pokračovala jsem rukou níž přes pásek kalhot a přejela dlaní přes bouli na jeho kalhotách. Midorima mě políbil na krk. Ucítila jsem jeho přerývaný a namáhavý dech.„Dobře. Beru to zpátky. Tak daleko se asi nebudu ani schopný dostat." Zašeptal mi do krku a polechtal mě rty. Pousmála jsem se. Pravačkou mi zajel pod košili a přejel dlaní přes mé ňadro. Uchopil ho do ní a palcem mi přejel přes ztuhlou bradavku. Od toho všeho vzrušení mě začínala bolet, nemluvě o tom, jak mi pulsovalo v rozkroku a jak jsem byla vlhká. Toužila jsem po něm strašně moc. Dlaní jsem ho dráždila přes kalhoty. Midorima se rozkrokem třel o ruku a vycházel jí vstříc. Jeho vzdechy byly stále hlasitější. Mně to ale nestačilo. Chtěla jsem ho cítit v ruce, ne přes kalhoty. Trochu jsem se rukou vrátila výš a nahmatala opasek. Midorima sebou cukl. „Neboj, Shintaro, chci ti jen udělat dobře..." Ujistila jsem ho, že od něho nic víc nečekám. Pomohla jsem si druhou rukou a rozepnula mu pásek.Midorima se opíral vedle mé hlavy o loket, druhou rukou mě stále dráždil bradavku a hladil po hrudníku. Sklonil ke mně své rty a rozechvěle jimi přejel po těch mých. Pásek byl rozepnutý.Knoflíček šel skoro sám, o zipu ani nemluvě. Oh shit, měl boxerky. Sexy. Byla jsem z něho úplně paf. Ten pohled na ty břišní svaly, na ten bílý lem a černý zbytek spodního prádla mě úplně rozpaloval. Erekce se mu ven tlačila z kalhot. Musí to být pro kluky strašně nepohodlné a bolestivé. „Bože, Shintaro, jsi tak dokonalý." Zasténala jsem mezi polibky. Rukou jsem nahmatala boxerky a přejela mu přes ně. Midorima sebou znovu cukl. Zhluboka dýchal. Přesunul se zpátky k mému krku a začal mě na něj líbat. Trochu jsem mu přes boky stáhla kalhoty níž, abych se k němu lépe dostala a trochu ho osvobodila.Rukou jsem se dotkla jeho podbřišku. Midorima mě přestal líbat na krku a napjatě čekal. Zajela jsem rukou pod boxerky, jemně, nataženými prsty. Midorima se dotkl zuby mého krku a popadal dech. Nahmatala jsem jeho přirození a přejela mu po něm dlaní až ke kořeni. Pak jsem se vrátila zpátky a uchopila ho. Midorima hlasitě zavzdychal. „Evo, tohle asi moc dlouho nevydržím." Držel se zuby nehty. Zvedl hlavu a opřel si čelo o mé. „To po tobě ani nechci." Řekla jsem a začala mu posouvat ruku po přirození nahoru a dolů, nejprve pomalu. Midorima mi vycházel vstříc a pohyboval boky do rytmu, který jsem navodila. Volnou rukou jsem mu odhrnula vlasy z obličeje a vychutnávala si pohled na jeho vzrušenou, červenou tvář. Zrychlila jsem tempo. Ucítila jsem, jak se mě špičkou penisu dotkl na břiše, a prohnula jsem se. Posunula jsem se trochu, aby se mě mohl takhle ještě několikrát dotknout. Musel se opřít o postel oběma rukama. Ruce zaťal v pěst. Hlasitě vzdychal, až jsem se bála, že ho někdo uslyší. Proto jsem ho políbila a jeho vzdechy tak utlumila. Rukou jsem ho stále masírovala, plynule a rychle. Midorima mi naposledy hlasitě vzdechl do úst a úplně ztuhl. Na břiše a na ruce jsem ucítila vlhko. Sklonil se ke mně a jemně mě znovu políbil. Trochu se třásl a vypadal vyčerpaný skoro jako po zápase. Za chvilku se trochu uklidnil. Pohladil mě po vlasech a políbil mě do nich. Usmála jsem se na něj. „Vypadá to, že se ti to líbilo."Midorima se na mě taky pousmál. „To rozhodně." Trochu se nade mnou nadzvedl a podíval se na moje mokré břicho. Začervenal se.„Měli bychom tě utřít." Kývla jsem na noční stolek. „Ve spodním šuplíku mám kapesníky." Midorima se natáhl po úchytce a otevřel šuplík. Na chvilku zaváhal, pak vytáhl balíček kapesníků. Vzala jsem si ho od něj a utřela si ruku. „Evo?"Zeptal se z ničeho nic váhavě a přitom si upravoval kalhoty a zapínal pásek. „Hm?" Vzala jsem si další kapesník. „Ty bereš antikoncepci?" Na chvilku jsem zaváhala. Začala jsem si utírat břicho. „Už ne." Hotovo. Odložila jsem vše na noční stolek. Midorima vzal kapesníky, rozhlédl se po pokoji a všiml si odpadkového koše u pracovního stolu. Zvedl ruku a hodil. Samozřejmě, že neminul. Otočil se zpátky ke mně a podíval se mi do očí. „Spala jsi s Hanamiyou?" Nemělo smysl mu lhát.„Ano, spala." Midorimův pohled trochu ztvrdl, ale hlas měl pořád klidný. „Kolikrát jsi s ním spala?" Nechápala jsem, kam tahle konverzace má vést. Posadila jsem se. Zvedla jsem ruku a pohladila Midorimu po tváři. „Shintaro, chodili jsme s Makotem spolu skoro ¾ roku. Spala jsem s ním párkrát, ale ani jednou jsem s ním necítila takovou lásku a touhu jako s tebou. Nevytahuj to prosím. Není to nic, na co bych chtěla vzpomínat. Ke konci našeho vztahu jsem ho opakovaně odmítala. Už jsem s ním nechtěla být, proto jsem přestala brát i ty prášky." Midorima si povzdechl. Trochu se mým přiznáním uklidnil. „Nelíbí se mi představa, že se tě někdo jiný dotýkal, a že jsi s ním dělala to samé, co se mnou."Přitáhla jsem si ho k sobě a opřela si čelo o jeho. „Makoto v mé posteli nikdy nebyl. Do sexu s ním jsem byla spíš nucená, než abych to opravdu chtěla sama. Po tobě toužím pořád. Kdybys byl o rok starší, všechno by proběhlo mnohem rychleji. A kdyby se mi nestalo tamto." Midorima konečně vyměkl. Chytil mě kolem pasu a přitáhl si mě do náruče. Rukama jsem mu zajela pod stále rozepnutou košili a objala ho kolem boků. Hladila jsem ho po holých zádech a on mi spokojeně bručel do ucha. Takhle jsme si povídali a odpočívali nějakou dobu. Pak mi došlo, že si musím převázat nohu. Midorima se sám nabídl, že mi ji převáže. Byl by z něho skvělý doktor. Opatrně sundal obvaz z nohy a prohlédl si ránu. „Vypadá to docela dobře. Žádný zánět, pěkně sešité." Opírala jsem se o čelo postele a sledovala, s jakým zájmem si prohlíží mou nohu. Sebral mast z nočního stolku, jemně přejel namazaným prstem přes ránu a profesionálně obvázal. Vypadala přesně jako od doktora z nemocnice. Už bylo docela pozdě. Midorima se dooblékl, políbil mě na rozloučenou a odešel. Raději ani nebudu říkat, co jsem v noci s hlavou plnou Midorimy pak v posteli dělala.

Nastala sobota. Na večer jsem slíbila, že se zajdu podívat na Yukičino vystoupení poledance. Pochybuju, že by se mnou Midorima šel do baru nebo klubu. Zavolala jsem tedy Yuyovi. Ten byl aspoň starší a byl to kluk, takže v jeho přítomnosti by si snad Ryuu nic nedovolil. „Nazdar marode. Žiješ?" Zeptal se mě hned.„Ahoj. Jo, vlastně je mi dobře už od včerejška. Ehm... Yuyo, máš nějaké plány na večer?" Nastala chvilka ticha. „Navečer nic nemám. Chceš zajít na jídlo nebo někam?" „Slíbila jsem kamarádce, že se za ní zajdu podívat do jednoho klubu a ráda bych měla nějaký doprovod..." „Jasně, a všichni víme, že Midorima by do žádného klubu ani nepáchl." Dořekl za mě Yuya.Je vidět, že všichni znají Midorimu jako své hodinky. „Přesně tak." „Dobrá, když jinak nedáš... v kolik tě mám vyzvednout?" Chvilku jsem přemýšlela. „V devět večer to bude asi akorát." Yuya pískl. „Tak to asi opravdu jdeme do nočního baru." „Nelhala bych ti. Díky moc. Budu s tebou počítat."Rozloučili jsme se a já položila telefon. Vlastně jsem nakonec byla ráda, že tam se mnou půjde zrovna Yuya. Aspoň Midorima nebude mít tu možnost okukovat nakrucující se holky s volnými mravy. Na dnešek jsem neměla jinak nic v plánu. Nevím z jakého důvodu, ale došla jsem k pracovnímu stolu a zvedla lísteček s telefonním číslem. Uložila jsem si ho dotelefonu a rovnou vytočila. „Aomine." Ozvalo se ospale z druhé strany. „Ahoj, promiň, asi jsem tě vzbudila. Tady Watanabe Eva."Omluvila jsem se. Koukla jsem na hodinky. Bylo skoro jedenáct! „To je v pohodě. Když nemám nic v plánu, tak většinou odpočívám a nudím se. Obzvlášť v zimě, kdy nemůžu jít ven hrát basket... Tak co Růženko? Co noha?" Zafuněla jsem.„Docela dobrý. Pěkně se to hojí. Už na ni i můžu chodit."„To rád slyším." Na chvilku nastalo ticho. Nakonec jsem ho přerušila já. „Včera tu byl Shintaro." Zkonstatovala jsem jednoduše. „Hm." Odpověděl mi na oplátku ještě jednodušeji Aomine. „Měl na obličeji pěknou modřinu." Zase chvilka ticha.„Chtěl, abych mu jednu vrazil. Nejprve jsem to nechtěl udělat, ale potom, co mi řekl, co u tebe udělal, už jsem se přemáhat nemusel... Asi mi to řekl schválně. Já... mu o tom zranění řekl." „Jo, já vím. Došlo mi to, když se přišel omluvit a odhrnul mi přikrývku, aby se přesvědčil, že je to pravda."Aomine si povzdechl. „Promiň, že jsem ti to zkomplikoval." „Tys to nezkomplikoval, vlastně si náš problém vyřešil." Vzpomněla jsem si přitom na včerejšek a začervenala jsem se. Odkašlala jsem si. „Volám právě proto, že ti chci poděkovat." Uslyšela jsem uchechtnutí. „Jasně, až budeš ještě někdy potřebovat odnést do nemocnice nebo budeš chtít, abych jednu Midorimovi vrazil, stačí říct." Také jsem se usmála jeho ironii. „Dobře, beru tě za slovo. Měj se, Daiki." „Ty taky." Ukončila jsem hovor. Zbytek dne jsem si četla, takže utekl jako voda. V osm jsem se začala připravovat. Jdu do klubu, tak musím vypadat aspoň trochu k světu. Navlnila jsem si vlasy a nechala je rozpuštěné, vzala jsem si výraznější náušnice, namalovala si kouřové stíny, přírodní rtěnku a prohrábla pořádně šatník. Zvolila jsem silné legíny a silnější šaty, to se mi bude oblékat aspoň pohodlněji. Rodiče mě po dlouhém přemlouvání pustili. Yuyu trochu znali, tak věděli, že aspoň budu mít mužský dohled.V devět zazvonil domovní zvonek. Yuya dorazil.