Ledové slunce (Destiel)

10. kapitola - B

"Ano, je přesně tvůj typ," podotkl. "Podej jim uniformy."

V odpovědi na jeho příkaz, vytáhl Balthazar zpod baru dvě sady uniforem a každé dívce podal kopeček skládající se z kalhot a jednoduchého saka v černé barvě a bílé halenky.

Navzdory tomu, že se světlovlasá Beta snažila zakrýt co nejrychleji, byla to Lia, která byla oblečená jako první a neopomněla nechat rozepnutých na halence dost knoflíčků, aby byla vidět nejen kůže a nevýrazné kopce jejích prsou, ale i krajka podprsenky. Ruslana si sice pozapínala všechny knoflíky, ale halenka jí byla příliš malá, takže se jí na prsou nehezky napínala.

Obecně ale obě vypadaly v uniformě dobře. Těžké rozhodování. Lia měla trochu exotický vzhled, který by se hodil do pestré palety děvčat, které v Blue Sky měl. Na druhou stranu Ruslana mu připomínala domov nejen proto, že byla rodilá Ruska, ale i svým vzhledem. Už při pohledu na její fotografii si bezděčně vzpomněl na malou čajovnu kousek od jeho Moskevského domu, kde obsluhovala servírka, která jí byla hodně podobná. Taková malá nostalgie...

Mobil ležící na stole zavibroval.

V první chvíli to chtěl ignorovat, ale jeden krátký pohled na jméno odesílatele ho přiměl otevřít konverzaci.

Dean: dnešek je na hovno měl jsem se ulejt

Trochu zmateně se zamračil. Omegova zpráva se nijak netýkala toho, o čem mluvili ráno, ani včerejšího večera, vlastně se netýkala ničeho. Vypadalo to jen jako obyčejný, frustrovaný povzdech, který kdyby slyšel od kohokoliv jiného, bylo by mu to srdečně jedno, ale v případě Deana... Jeho vnitřní Alfa zneklidnil a Castiel pocítil nutkavou potřebu udělat něco, co by jeho Omegu potěšilo. Na jeden krátký okamžik ho dokonce napadlo vyrazit za Deanem, ale ten byl touhle dobou nejspíš stále ve škole a objevit se před bránou střední školy v doprovodu svých mužů by vzbudilo příliš pozornosti.

Určitě by ale mohl pro Deana udělat něco na dálku.

Castiel: I můj den byl únavný. Je něco co by ten tvůj zlepšilo?

Dean: tělocvikář by mohl zmizet

Přimhouřil oči a koutky mu zacukaly v úsměvu. Byl si docela jistý, že to Dean nemyslel vážně a kdyby přece jenom...

Castiel: To se dá zařídit

Dean: jen jsem žertoval

Dean: nenechávej ho zmizet

Dean: je v pohodě

Dean: ok?

Castiel: Neboj se, Deane, vím že to byl jen vtip. Tvůj učitel je v bezpečí.

Dean: možná si to s tím vtipem jednou rozmyslim ;-) :-D

Musel semknout rty, aby nezasmál nahlas, ale hlubokému dunění v hrudi přecházejícímu do zavrnění nezabránil.

Castiel: Stačí jenom říct.

Dean: beru slovo

Dean: pořád práce?

Castiel: Ne, má schůzka už skončila a dokonce o něco dřív, než jsem čekal.

Dean: nějací mrtví? :-D

Castiel: Téměř. Naštěstí nechodím na zasedání správní rady ozbrojený.

Dean: jakobys potřeboval zbraň...

Dean: máš volno?

Castiel: Právě teď? Ne. Vybírám novou servírku do Blue Sky. Musím se rozhodnout mezi dvěmi adeptkami a zatím nevím, která se mi víc zamlouvá.