Ledové slunce (Destiel)

18. kapitola

Název 'Old games and food' nebyl zrovna nejnápaditější, ale zase naprosto výstižný. Dobrou polovinu prostoru zabíraly staré arkádové herní automaty, jaké dneska člověk vídal hlavně ve filmech a ze kterých se linula typická chrčivá hudba a pípání, které se mísilo s devadesátkovými popovými vykopávkami. Část míst k sezení byly rozkládací stolky a židle, menší část boxy v mnohem lepší stavu, než jaké měli v bistru, kde pracoval. A když už byl u toho... miloval tu zelenou zástěru, kterou ho naposledy donutil šéf nosit. Opravdu miloval. Mohl totiž skončit s příšernou červeně a žlutě proužkovanou napodobeninou starých mcdonaldových uniforem, které byla nucena nosit obsluha tady.

Pro doplnění atmosféry byly stěny pokryté starými plakáty s reklamami nejen na videohry, ale i na staré herní konzole a počítače a taky plakáty filmových klasik té doby.

Becky vypadala nadšeně, když je místo usazení se na jídlo nutila procházet mezi automaty, a Lisa jí přizvukovala a docela ochotně se nechala zatáhnout do rozhovoru o devadesátkových filmech a seriálech. Kev... ten se držel stranou a vypadalo to, že nebyl vůbec nadšený ze Sammyho přítomnosti. Což na jednu stranu bylo komické, protože malý Alfa nedělal nic jiného, než že s hlavou skloněnou a očima připíchnutýma k obrazovce svého nového iPhonu věnoval absolutní pozornost nějaké knize, kterou tam měl staženou. Na stranu druhou... I když bylo Samovi dvanáct - nebo, jak on by řekl, za chvíli třináct - byl skoro stejně vysoký jako Dean, takže vyšší než Kevin a byl Alfa. Jestli měl druhý Omega zkušenosti jen s uzlíčky, jako byl Forest, tak nebylo divu, že se mu nelíbilo být vedle jakéhokoliv Alfy.

Hodil Sammymu ruku kolem ramen.

"Hele, kámo... nechceš si jít popovídat s Kevem? Má rád D.C. komiksy jako ty."

"Čtu si," odpověděl Sam, aniž by zvedl hlavu od obrazovky.

"Ta kniha ti neuteče," odvětil a sebral mu mobil nehledíc na to, že malý Alfa rozzlobeně zavrčel a zvedl půl horního rtu, aby mu ukázal tesák, jakoby ho tímhle směšným chováním mohl zastrašit.

"Jdi se kamarádit," nařídil k Samově jasně patrné nelibosti.

"Nejsem Omega, víš to, že jo?" odvětil Alfa; tázavě pozvedl obočí. "Nemám potřebu se hned s každým kamarádit, Deane. Jako Alfa mám rád svůj prostor. A navíc..." zarazil se vrhl pohled na Kevina, který zrovna prohlížel kresby na jednom z automatů, "on je Omega. Možná mu není příjemné, když se s ním budu chtít bavit."

Podezřívavě přimhouřil oči.
Sam byl plný těch bláznivých ideálů o právech Omeg a toho, že všechny subgendery by si měli být rovny a kdesi cosi. Jeho školní taška byla tak plná placek se slogany a vlajkami, že by se dala používat místo neprůstřelné vesty. Nikdo ho ani nenapadlo, že by se neměl bavit s Omegou nebo Betou jen proto, že je Alfa, tak o co tady... oh, páni!

"Tobě se Kevin líbí!" vykřikl vítězoslavně, když mu došlo o co tady jde.

"Pšššt!"" zasyčel Alfa a vyvalil se z něj oblak vůně, která byla směsicí hlubokých rozpaků a zlosti. "To není pravda, tak drž hubu!"

"Oh-ho! Sammy se nám zamiloval! Sammy se nám zabouchnul" začal prozpěvovat.

"Sklapni! Tak to není! On jen voní jako medové sušenky. Chtěl bych ho sníst," poslední větu doslova zavrčel, hluboce a procítěně se skutečnou Alfa silou, která se mu zrodila hluboko v hrudi a prorazila si cestu přes vyceněné zuby. Hned, jak to majetnické Alfa zavrčení vyšlo ven, se Sam celý napnul a z tváře mu zmizela barva společně s tím, co se jeho pach naplnil kyselým zděšením. "Ach můj... co jsem to právě..." Obrátil k němu vyplašené oči. "Tak jsem o něm nechtěl mluvit, přísahám! Bylo to jen... prostě to ze mě vylítlo..."