Ledové slunce (Destiel)

50. kapitola

Omega Dean budil naživo podobný dojem, jako na policejní fotografii; uzavřený a ostražitý. Rozhodně nebyl tak veselý, přátelský a snad až drzý, jako na fotografii ze školní složky. Určitě se na tom do určité míry podepsalo to, že byl oblečený do šedé teplákové soupravy a vlasy měl zplihlé, ale bylo to i ve způsobu, jakým se pohyboval a jak se rozhlédl po místnosti. Mapoval okolí podobně, jako se to vyučovalo na policejní akademii. Zkontrolovat všechny východy včetně oken, sumarizovat potencionální zbraně v místnosti a ohodnotit míru nebezpečí u všech přítomných a potom, v případě Deana, zvolit nejbezpečnější místo pro usazení se.

Měl na výběr ze dvou křesel naproti pohovce kde s Peterem seděli; jedno mělo za zády okno do ulice a druhé roh místnosti. Omega si vybral to druhé a bez sebemenšího zaváhání, s jistotou spíše se podobající Alfě nebo velmi dominantní Betě, se do něj posadil nehledíc na to, že Alfa Evans k němu mířil jako první. A neschoulil se ani nesložil ruce do klína, jak to měly Omegy ve zvyku, když měly čelit nepříjemné situaci nebo rozhovoru. Hlavu nechal zdviženou, nedůvěřivým pohledem těkal mezi Dianou a Peterem a pohodlně roztáhl nohy, ale zároveň zůstal napnutý. Pozorný. Ano, to rozhodně Omega Dean Winchester byl. Byl to velmi pozorný mladý Omega, který vybočoval z průměru jak svým vzhledem, tak jasně dominantním chováním.

"Ahoj, Omego Winchestere. Jsem Diana Ballardová a to je Peter Sheridan," představila je, protože tak jako vždy, když jednali s obětí, ji nechával Peter mluvit jako první. Zvláště pokud oběť byla Omega. "Můžeme ti říkat Deane nebo bys raději abychom tě oslovovali tvým subgenderem?" zeptala se. Některé Omegy uklidňovalo, když je ostatní oslovovali sekundárním pohlavím a jiné to neměly rády. Byla to otázka osobní preference a Diana chtěla, aby se Dean cítil co možná nejpohodlněji.

"Je mi to fuk. Jsem na Omegu zvyklý," dostalo se jí nezaujaté odpovědi a malého pokrčení rameny a také jen minimální pozornosti, protože Omegův pohled se stočil směrem k Alfovi Evansovi, který mu prošel za zády a posadil se na druhé křeslo.
"Dobře, tak Dean," zvolila sama Omegovo jméno, protože způsob, jakým se choval, vypovídal o tom, že nechce být deperzonifikován a že ho projevy dominance neuklidní. "Jsme detektivové z Newyorské policie. Z oddělení pro zvláštní oběti."

"Víš, co je to za oddělení?" navázal plynule Peter, hlas ztlumený do uklidňujícího Alfa mručení.

To okamžitě upoutalo Deanovu pozornost. Odtrhl pohled Alfy Evanse, kterého až do té chvíle stále sledoval, a upřel ho na Petera a rozhodně v jeho očích a tváři nebylo nic, co by naznačovalo, že by ho Peterovo mručení uklidňovalo.

"Hádám, že nějaké co se specializuje na Omegy a děti. A na zneužívání, týrání a tyhle věci," odpověděl stejně odtažitě jako předtím. Vědomě se distancoval jak od sebe jako Omegy a dítěte, tak od týrání a zneužívání.

Diana si dovolila hluboký nádech, aby se pokusila zachytit Deanův pach. Od příchodu do domu se jí dařilo dobře identifikovat jen pach Alfy Evanse, kardamon a hořký grep, a pod ním mnoho nasládlých pachů Omeg. To bylo zvláštní. Věděla, že i se svým citlivým čichem by mohla mít problém rozeznat jednotlivé Omega vůně, protože si prostě byly podobné, ale vzhledem k tomu, kolik tu bylo Omeg, by měl být celkový sladký nádech stejně silný, jako pach Alfy, který vlastnil toto doupě. Možná i silnější. Bylo za svou kariéru v několika Omega útulcích a vždy to tak bylo.

Tady ale nedokázala pořádně zachytit ani Deanův pach, i když byl jen něco přes metr od ní.

"Specializujeme se na případy, ve kterých jsou zvláště zranitelné oběti," odpověděl mu Peter a podle toho, jak se jeho nosní dírky roztáhly a obočí svraštilo, poznala, že si samozřejmě i on všiml absence silných Omega vůní.