Ledové slunce (Destiel)

38. kapitola

Deanova hlava hučela vším chlastem, který vypil. Tipoval, že to musel být alespoň deset lahví, ale nebyl si jistý, za jakou dobu. Pamatoval si jen, že přestal počítat u osmé a zhruba ve stejnou dobu jeho ostražitost polevila. Určitě za to mohl všechen ten alkohol, ale nejspíš i Castielova uklidňující vůně, protože Alfa se zdál docela v pohodě s tím, že sedí metr a půl od Alastaira. A směsice pachů krásných Bet, které se kolem pořád pohybovaly a udržovaly ho vzrušeného. Nikdy si neuvědomil, že mít péro napůl tvrdé celé desítky minut, může být vlastně dost unavující.

Asi právě proto skončil rozvalený na Alfově boku, s jeho rukou kolem ramen, a svíral lahev opřenou o vlastní koleno, zatímco zpod přivřených víček sledoval Alastaira, jak šňupá lajnu z břicha striptérky ležící na podiu. A z nějakého důvodu se s tím všim cítil naprosto v pohodě. No, tedy... nebyl s tím tak v pohodě, když před - mohly to být hodiny? - Beta vytáhl stříbrnou krabičku a nabídl jim s Castielem šňupnutí. V první chvíli se lekl, že bude muset souhlasit, aby si zachoval masku 'správného mafiánského Omegy'. Byl sice zvědavý, jaké to je, kdo by taky nebyl? Ale jediná myšlenka na Sammyho ho držela od všech drog hodně daleko a nedávné zkušenosti s nočním městem ho taky moc nepovzbudily k experimentování. Skoro... skoro z něj vylítlo, že nemůže, protože je těhotný. To byla totiž ta první, alespoň trochu přijatelná výmluva, která ho napadla. Naštěstí se k ní nemusel uchýlit. Castiel odmítl za ně za oba, odůvodňujíc to nějakým kodexem Bratrstva. Dean si udělal poznámku, že se ho na to bude muset později zeptat, protože to Alastaira odradilo od dalšího nabízení koksu. Jo, okomentoval to úšklebkem a falešným projevem lítosti, ale taky Alfovo odůdovnění respektoval a to se Deanovi zdálo důležité. Třeba by nějaký ten kodex mohl taky někdy použít jako výmluvu.

"Omego?" ozvalo se mu nad hlavou.

Trochu zmateně zvedl hlavu z Castielova ramene a zamžoural na něj přes kouř, který se kolem vznášel. Klub byl sice velký a byla v něm puštěná klimatizace, ale Alfa zapaloval jednu cigaretu za druhou, doslova, a naplnil za dobu, co tu byli, nejméně dva popelníky. Dean přestal počítat cigára, když Cas dostal k dvacátému třetímu.

"Jo?"

"Svítá. Je čas jít."

Co? Strávili tu celou noc? Jak se to, sakra, stalo? Do prdele! Sammy! Řekl mu, že přijde pozdě, ale neřekl mu, že bude venku celou noc. Taky mu za celou dobu nezavolal ani nenapsal. A vypadalo to, že Sam zase nenapsal jemu. Nebo že by přeslechl zprávu i zvonění?

Zvedl se z Castielova objetí úplně a začal šmátrat v kapse. Prsty měl nešikovné a všechno mu před očima plavalo, ale mobil nakonec našel a zamřoural na obrazovku. Byli tam jen čtyři zprávy od Sama a něco od Kevina. To ignoroval a otevřel chat se Samem. Malý Alfa mu kupodivu napsal jen, že je doba, pak že se najedl a udělal úkoly, že jde spát a nakonec mu popřál, ať se dobře baví. Fajn... dobře... to bylo zdá se v pohodě. Sammy byl se vším v pohodě. Prostě cool... dobrý... jen...

"Musím do školy," vyhrkl, co mu právě běželo hlavou.

Z druhé strany pódia se ozval dvojitý výbuch smíchu. Jeden skřípavý od Alastaira, které přešel do jakéhosi zasyčení a zvonivý od Meg.

"Je vlastně docela sladký..." zabroukala Meg pobaveně a napila se svého Martini.

Dean se jejím směrem zamračil. Neměl dojem, že by řekl něco extra vtipného a už se nadechoval, aby to zmínil, když mu Castiel sevřel bradu a obrátil si jeho tvář k sobě.

"Jsi opilý. Jdi se na záchod trochu probrat."

Byl to rozkaz řečený velitelským hlasem, který měl rozhodně vliv na Deanovu Omegu, i když i ona byla trochu otupělá alkoholem. Ale protože to byl zároveň dobrý nápad, nic nenamítal. Dopil zbytek zvětralého piva na úplném dně lahve a zvedl se na lehké nohy, jen aby se předklonil, používaje při tom jako oporu opěradlo pohovky, a přitiskl rty na Castielovu tvář v rychlé puse. Ani nevěděl, proč to udělal, ale prostě to udělal a protože Cas nic nenamítal, ani se nedotáhl a dokonce přes pach cigaret pronikl závan sladkosti, tak o tom moc nepřemýšlel a vyrazil k záchodům.