Ledové slunce (Destiel)

14. kapitola

Protože bylo celý den zataženo a občas pršelo, bylo už v šest večer docela chladno. Dean si strčil ruce do kapes, aby mu nemrzly prsty, a zavadil tak o svůj nedávný nákup.

Nebylo to tak, že by byl nováčkem v nakupování kondomů, jen je obstarával na benzínkách nebo v obchodech malých měst. Nebo je kupoval v automatech. Bývaly na veřejných záchodech nebo zastrčené někde za budovou motelu, kde na ně nebylo z parkoviště vidět, ale všichni věděli, že tam jsou.

Nakupování bylo snadné a ani se za to nestyděl. Sortiment byl rozumně velký jak pro Bety tak Alfy, jeden, dva kusy se daly přimíchat k nákupu nebo nastrkat pár mincí do automatu.

Člověk nad tím nemusel moc přemýšlet, stačilo jen vybrat střední cenovou kategorii - na kondomech nikdy zbytečně nešetři, synu, pár centů navíc ti ušetří tisíce v budoucnosti, jak mu nejednou řekl jejich Alfa - a hotovo. Byly to jen šprcky, ne referát z raketové vědy!

Když ale vlezl do drogerii tady v N.Y. a našel Alfa kondomy, zjistil, že to není jeden nebo dva regály, byla to celá zasraná ulička. Kámo, ani netušil, že existuje tolik značek. A všechny byly v různých velikostech, barvách, vůních, chutích a tvarech.

Jo, připouštěl, že s penězi v rukách a kdyby měl trochu víc času, nejspíš by si nakoupil celou sbírku, aby je mohl prozkoumat. Jenže v tuhle chvíli jen potřeboval tak velký kondom, aby do něj mohl nacpat Castielovo Alfa péro a nemuset se bát, že se protrhne. Chtěl toho tak moc?

Asi ano. Protože když si jeho bezradnosti všiml zaměstnanec - asi dvacetiletý Alfa s dredy, oblečený v modré zaměstnanecké vestě - zahltil ho otázkami jako, jak má jeho Alfa velké péro, jak dlouho uzluje, jestli má nějaké preference pro kondomy a jestli není alergický na latex, což byla jediná rozumná otázka. Dokonce skoro... skoro poslal Alfovi zprávu ve znění 'Jsi alergický na latex?'.

Nakonec odcházel s nelatexovými kondomy standardní Alfa velikosti, extra tenkými pro větší citlivost. Bylo jich pět kusů zabalených v krásné černé krabičce z papírového sametu a se zlatým, vylisovaným písmem, která skoro vypadala jako nějaká šperkovnice. A stály takový balík, že mu kvůli tomu bylo u pokladny trapně. Vybral prostě to nejluxusnější a nejdražší, co tam měli, protože přesně to si dokázal představit, že by mohlo Castielovi ležet v šuplíku nočního stolku.

Teď už jen musel doufat, že je bude ochotný použít. Kdyby soudil podle prvního dojmu a podle Alfova nebezpečného byznysu, tak byl spíš ten typ, co kondomy nerad, ale za dobu co Case znal, už ho párkrát překvapil, takže...

Rozhlédl se po ulici a na druhé straně, na samém konci, zahlédl dobře známou Toyotu, ve které byly vidět tmavé siluety. Trochu se ušklíbl a zamával Alfovým chlapům, než zase strčil ruku zpátky do kapsy. Znovu zavadil o svůj nákup, ale tentokrát o jeho druhou půlku; dva cestovní balíčky lubrikantu. Alfa prodavač mu je s vědoucím pohledem strčil do ruky po tom, co se přiznal, že mu nemůže odpovědět na otázky, protože se svým Alfou ještě nespal. Bože... jakoby to potřeboval. Zrovna dneska ráno v koupelně... začal svým oblíbeným videem s krásnou Beta brunetkou, která se vozila na obyčejném, nezajímavém Beta chlápkovi. Měl ho uložené už věčnost a stále se k němu vracel. Měla to být obvyklá rychlá, ranní práce, než začne dělat snídani, ale pak... když už měl vlastní péro v ruce, ho napadlo, jak by to vypadalo, kdyby tam s brunetkou byl Alfa. A jakmile se jeho myšlenky stočily tímhle směrem, nedokázal nemyslet na Castiela. Na jeho vůni, na jeho ruce s potetovanými prsty a úctyhodný kus, který se mu válel v nohavici a... Do prdele! Zvlhl tak, že si musel úplně sundat kalhoty. Pak si strčil prsty tak hluboko do zadku, jak jen dokázal, ale pořád měl dojem, že je to málo. A to navíc... nedělal to často. Během říjí samozřejmě. To by si do díry nacpal klidně násadu od koštěte, jak zoufale potřeboval naplnění, ale za normálních okolností si většinou vystačil jen s honěním.