Friend or girlfriend

Part 1

„Tak jak se ti líbil ten koncert?" podívá se na mě táta sedící za volantem, přes zpětné zrdcátko.

„Bylo to super, jen jsem asi hluchá z toho, jak všichni křičeli, ale jinak to bylo vážně skvělý," nadšeně se na něj usměju a o trochu pohodlněji se zavrtám do sedadla.

„To za našich mladých let byly koncerty drsnější a ..."

„Mami, prosím ať přestane vzpomínat na svoje mládí," přeruším ho se smíchem.

„Pane bože pozor...." zakřičí mamka, ale už je pozdě, během několika málo sekund do nás z boku narazí kamion v plné rychlosti. Jediné co slyším je křik, brzdění pneumatik a mačkání plechu, oči mám oslepené světly takže jediné co vidím jsou mžitky.... Auto se několikrát otočí o 360 stupňů a nakonec se zastaví zpátky na kolech. Jsem při vědomí, ale cítím jak mi z hlavy a nosu teče krev, bolí mě celé tělo... nemůžu se hýbat a s každým nádechem cítím ostrou bolest v oblasti hrudníku.

„Mami!... Tati!... Slyšíte mě?... Prosím proberte se!" zachraptím z posledních sil...

„Iz probuď se prosím... je to jenom sen... slyšíš mě." Otevřu oči a hned mě v nich začnou téct další a další slzy. „Nebreč prosím, jsem u tebe, všechno bude v pořádku, nikdy tě neopustím," vtáhne si mě do náruče, aby mě mohl šeptat uklidňující slova. „Zase se ti o tom zdálo?" Přikývnu a dál smáčím jeho tričko na spaní.

„W-wille je to všechno moje vina, kdybych nikam nešla tak by se to nes..."

„Tohle už nikdy neříkej, ty za to nemůžeš, není to tvoje vina," celou dobu mě hladí po zádech a snaží se mě uklidnit.

„Měla bys ještě spát, zůstanu tady s tebou, dobře?"

„Prosím," trochu se zavrtím v jeho objetí.