HARRY PO
„To snad nemyslíte vážně,“ vyjedu na Smitha.
„Nebudu se o tom dál bavit, prostě se budete oba držet týhle verze, konec diskuze.“ Zvednu se z křesla a při odchodu nezapomenu praštit dveřma. Jak můžou všem napovídat, že to udělala kvůli tlaku ze strany fanoušků, a aby toho nebylo ještě málo vytvoří několik fiktivních účtů, ze kterých jí posílaj výhružné zprávy, aby tomu všichni uvěřili.
Po cestě do nemocnice se zastavím ve Starbucks, koupím dvě horké čokolády a nějaké sušenky.
Opatrně, abych nic z toho neupustil jsem otevřel dveře od jejího pokoje. Všechno jsem položil na menší stůl pod oknem.
„Krucinál,“ zanadávám, když se nakopnu o křeslo u stolu.
„Ha-Harry?“ rozespale na mě zamžourá.
„Promin, já tě nechtěl vzbudit.“ Jsem to, ale kretén, v celým pokoji je jen jedno křeslo a já o něj musím zakopnout.
„Co tu děláš?“ Ona mě tu nechce…
„Jestli chceš tak já klidně odejdu.“
„Takhle jsem to nemyslela, já jen že tu byl Liam a říkal, že máte nějakou zkoušku.“ Na to jsem úplně zapomněl.
„Víš já … ehm… chtěl bych se ti omluvit za to, jak jsem se k tobě choval.“ Celou dobu na mě koukala tím svým roztomile-ospalým výrazem.
„Asi vím proč tohle říkáš a chci ti říct, že to co se stalo nemá s tebou nic společnýho, měla jsem nějaké vážné problémy a … no to je jedno.“
„Jsi v pořádku?“ rychle ji pomůžu si znova lehnout, když si pokusila sednout a udělalo se jí špatně.
„Nemám pro někoho dojít,“ podívám se na ní vyděšeně.
„Ne to je dobrý, jen se mi trochu zamotala hlava.“ Sesednu z postele, kde jsem do teď seděl a dojdu na stolek pro kelímek s čokoládou.
„To je čokoláda?“ zeptá se jakmile přičichne k tekutině v kelímku.
„Jo a koupil jsem i sušenky,“ vezmu krabici se sušenkama a položím ji mezi nás.
„Nebudeš mít problém kvůli tomu, že nejsi na zkoušce?“ upře na mě svůj pronikavý pohled.
„Oni to pochopí. Promin, že jsem nepřišel dřív byl jsem za Smithem.“
Někdo zaklepe na dveře a potom vejde.
„Omlouvám se, nejdu nevhod?“ Jak tohle může být doktor, vypadá hrozně mladě. „Jdu jenom zkontrolovat tvoji ruku a převázat ji.“ Odkdy tyká tenhle rádoby doktor mojí přítelkyni.
Políbím ji na rty, abych mu dal jasně najevo, že je jenom moje. Mezitím, co jí ošetřoval zraněnou ruku jsem ji za druhou držel. Hlavu měla schovanou v mezeře mezi mým krkem a ramenem, aby se na to nemusela koukat.
„Nemám ráda doktory,“ postěžovala si jakmile odešel.
„Večeře,“ přišla do pokoje starší paní s tácem.
„Děkuju,“ rychle jsem od ní tác s úsměvem převzal.
„Doufám, že dohlídnete na to, aby všechno snědla, mladý muži,“ stihla říct ještě než opustila pokoj. Milá paní.
S tácem se vydám znovu k posteli.
„Netvař se tak,“ podívám se na její ublížený výraz.
„Když tohle…“
„Slyšelas dobře, dohlídnu a postarám se o to, abys snědla všechno.“
Sundam si boty a sednu si doprostřed postele. Iz se taky posadila a snažila se ode mě tác vzít. Pokroutím hlavou na znamení nesouhlasu, uchopím příbor a ukrojím kousek asi kuřecího masa a společně s rýží ho naberu na vidličku.
„Otevřít,“ přiblížím se vidličkou k jejím ústům.
Sní celý sousto a podívá se na mě ublíženým pohledem. Takhle ji donutím sníst skoro celou večeři.
„Harry já už nemůžu,“ odstrčí moji ruku s vidličkou.
„No tak je to jenom pár soust… když to sníš zazpívám ti,“ podívám se na ní psíma očima.
„Tak fajn,“ nahlas si povzdechne. „Víš o tom, že bych se dokázala najíst i sama?“ dojí poslední sousto a já tác s prázdným talířem pokládám na stůl pod oknem.
Lehnu si na kraj postele a Iz si vtáhnu do náruče tak, aby hlavu měla položenou na mé hrudi.
„Nemusíš mi zpívat.“
„Ale já chci, slíbil jsem to.“ Vtisk jsem jí rychlý polibek do vlasů a začal zpívat.
„Your hand fits in mine
Like it's made just for me
But bear this in mind
It was meant to be
And I'm joining up the dots
With the freckles on your cheeks
And it all makes sense to me“
Chytnu její ruku do své a držím ji tak celou dobu. Tuhle písničku jsem měl vždycky rád a teď už vím proč.
„I won't let these little things
Slip out of my mouth
But if it's true
It's you,
It's you
They add up to
I'm in love with you
And all your little things“
„Iz?“ místo odpovědi slyším jen její klidné oddechování.
Musím se nad tím pousmát . Ležím v posteli s úžasnou holkou a teď spí na mé hrudi. Opatrně, abych ji neprobudil vytáhnu z kapsy u kalhot mobil, nastavil fotoaparát a potom nás oba vyfotil. Mobil jsem uklidil zpátky do kapsy a podíval se na stále spící Iz, vypadala tak klidně a vyčerpaně zároveň.
Po pár minutách naprostého ticha se pokojem začal rozléhat zvuk mého mobilu. Rychle jsem ho vytáhl z kapsy.
„Ahoj mami, mohl bych ti zavolat potom… jo dobře tak zatím.“
„Nechtěl jsem tě vzbudit, zase.“ Rukou jsem jí přejížděl po zádech.
„To je v pohodě. Kdo ti volal?“ zas ten její ospalý výraz.
„To byla jenom mamka. Mám tě od ní pozdravovat,“ podíval jsem se na ní a v jejích očích se zvláštně zalesklo.
„Vážně?“ zakýval jsem hlavou na souhlas.
„Už budu muset jít nebo sem přijde ta nepříjemná …“
„Pozdravuj kluky.“ Zvedne se do sedu a já její pohyb zopakuju s tím rozdílem, že jsem z postele vstal, abych se mohl obout.
ČTEŠ
Friend or girlfriend
ФанфикJedna nehoda, která změní úplně všechno... Co se stane, když se obyčejná dívka Iz, která má slibnou budoucnost jako studentka na univerzitě v Oxfordu, ocitne na stáži v Modestu. Kde je nucena stát se mediální přítelkyní Harryho Stylese...
